Víno, nápoj starý jako lidstvo samo, má v českých zemích hluboké kořeny sahající až do 9. století.

Od prvních výsadeb vinic v Čechách, o které se zasloužili kníže Bořivoj I. s kněžnou Ludmilou, přes rozmach ve 13. a 14. století pod patronací klášterů a císaře Karla IV., až po zlatý věk moravského vína.

Projděte si s námi bohatou historii pěstování vína na našem území, kde se tradice mísí s pověstmi a císařská nařízení ovlivňovala krajinu.

Historie oblíbeného nápoje je stará stejně jako lidstvo samo. Zřejmě už v pravěku první lidé přišli na to, jaké účinky má zkvašená šťáva hroznů. Také pěstování révy vinné v českých zemích sahá daleko v čase.

O první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka se zasloužili kníže Bořivoj I. s kněžnou Ludmilou už na sklonku 9. století. Na jedné z nich se učil pěstovat víno také jejich vnuk, mladý kníže Václav.

Vinice se v Čechách a na Moravě rozšiřovaly ve 13. století díky klášterům. Ve 14. století se o další rozkvět vinařství postaral císař Karel IV. (1316–1378), který také nařídil přísné tresty pro zloděje na vinicích.

Během následujících dvou století se rozlohy vinic neustále zvětšovaly a české a moravské víno zažívalo svůj zlatý věk. V 19. století se však u obyvatelstva začalo těšit stále větší oblibě pivo a spotřeba vína začala klesat.

Vinice postupně nahrazovala pole s obilím a bramborami. Pojďme si představit bohatou historii pěstování vína na našem území!

Keltové, nebo Římané?

Keltové byli zřejmě prvními, kdo na našem území začal ve velkém konzumovat víno a možná i pěstovat révu vinnou, ale počátky našeho vinohradnictví se připisují spíše vlivu Římanů.

S jistotou můžeme říct, že k rozšíření vinic na našem území došlo v období Velkomoravské říše. Římané v této době, tedy během 9. a 10. století, vysazovali vinice i v provincii Pannonia, kam patřilo také římské město Vindobona, ležící na území dnešní Vídně.

Jednou z lokalit výsadby byl i opěrný bod, tzv. Římský vrch na Pálavě.

Zásluhy kněžny Ludmily

Podle pověsti zaslal v roce 875 moravský kníže Svatopluk (884–906) sud místního vína českému knížeti Bořivojovi (852/853–888/890) a jeho ženě Ludmile (860–921) jako dar k narození syna Spytihněva (875–905/915).

Kněžna Ludmila obětovala část vína bohyni Krosině s prosbou o vydatný déšť. Prosba se vyplnila, a tím byla zachráněna úroda. Samotné víno Ludmila také ochutnala a velmi jí zachutnalo. Rozhodla se proto pěstování révy vinné podporovat.

Bořivoj a Ludmila se tak zasloužili o první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka. Údajně první vinice ležela přibližně mezi obcemi Dřísy a Nedomice, kde se učil pěstovat a vyrábět víno Ludmilin vnuk, svatý Václav (907–935).

V pozdějších staletích byl svatý Václav českými vinaři uctíván jako nejvyšší perkmistr hor viničních neboli Supremus Magister Vinearum. Tato pověst se stala základem svatováclavské vinařské tradice.

Mniši vyrábí víno

Poněkud překvapivou roli hrály v šíření vinařství na našem území klášterní komunity. Právě mniši patřili k hlavním pěstitelům révy vinné v raném středověku. Zakládali další a další vinice a vyráběli víno.

Vůbec první dochovaná písemná zmínka o vinicích v Čechách je z roku 1057 v darovací listině, kterou Spytihněv II. (1031–1061) daroval vinice kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích.

První podobnou zmínku o vinicích na Moravě zase najdeme v zakládací listině benediktinského kláštera v Třebíči z roku 1101. V průběhu 13. století se právě díky klášterům zvyšovaly počty vinic.

Zásluhou mnichů se tak během středověku rozšiřovalo pěstování révy vinné a rostla i všeobecná obliba vína.

Historie českého a moravského vinařství je bohatá a plná zajímavých momentů, od legendárních počátků s knížaty Bořivojem a Ludmilou, přes vliv klášterů, až po císařské dekrety Karla IV. Pěstování vína je neodmyslitelně spjato s naší kulturou a krajinou, a i když čelilo mnoha výzvám, jeho odkaz přetrvává dodnes.

Příběh vína na našem území je příběhem o tradici, vytrvalosti a neustálé snaze o dokonalost.