Vánoce, jak je známe dnes, světýlka, stromeček a klidná rodinná setkání, nejsou jedinou tváří tohoto svátku.
Už ve středověku a raném novověku se kolem Vánoc odehrávají spory, zákazy a protesty, které ukazují, jak hluboce může být tento svátek spojován s mocí, náboženstvím i společenskými konflikty.
V 17. století v Anglii vypuká pravděpodobně nejznámější historický „vánoční skandál“ vůbec.
Puritáni, ovládající anglický parlament během občanské války, považují tradiční oslavy Vánoc za „papežský festival bez biblického zdůvodnění“ a v roce 1647 zakazují jeho slavení.
Tedy žádné zpívání koled, žádné dekorace, žádné sváteční hostiny. Vojáci dokonce dohlížejí, aby 25. prosinec zůstal obyčejným pracovním dnem, a někde dokonce vyhlašují zákaz dekorací.

Rodí se protesty
Lidé to neberou s klidem: v Canterbury vypukají nepokoje a protesty, dav rozbíjí výlohy a vyvěšuje symboly Vánoc jako akt odporu. „Jsme křesťané – toto je naše tradice!“ křičí demonstranti, kteří na několik týdnů dokonce ovládnou město.
Nakonec, s návratem monarchie v roce 1660, je zákaz zrušen a Vánoce se vracejí do každodenního života. Podobná nálada panuje i v amerických koloniích.
Puritánští osadníci v Massachusetts Bay Colony v roce 1659 oficiálně zakazují slavení Vánoc a ukládají pokutu pěti šilinků každému, kdo se dopustí tradičního svátečního jednání jako je hodování nebo dodržování slavnostního dne.
Tento zákaz trvá až do roku 1681 a ukazuje, že spor o Vánoce není jenom záležitostí Evropy, ale proniká i do Nového světa.

Svět je naruby
Ještě dříve se však vánoční tradice dostávají pod palbu i z jiného důvodu, a to kvůli rituální anarchii a výměně společenských rolí během svátků.
Ve středověké Evropě celé období Vánoc provází divoké oslavy a lidové obyčeje, které vrcholí postavou zvanou Lord of Misrule (Pán zmatku). Ten je vybírán, aby během svátků převrátil společenské normy:
chudí rozkazují bohatým, obyčejní lidé si dělají legraci z autorit a všechno provází pití a hlučné veselí.
Církev i části šlechty to často považují za chaos a nemorálnost, a tradici několikrát oficiálně potlačují a zakazují (např. na základě rozhodnutí koncilu či královských nařízení).
Tento konflikt mezi lidovými zvyky a oficiálními normami ukazuje, že i vánoční oslavy mohly být zdrojem napětí dlouho před vznikem moderního svátku.