Existuje válka, ve které se nikdy nestřílí, nikdo v ní neumírá a přesto oficiálně trvá déle než tři století.

Nizozemsko a britské souostroví Scilly jsou technicky ve válečném stavu od roku 1651 až do roku 1986. Ne proto, že by se nenáviděly, ale proto, že na uzavření míru se jednoduše zapomene.

Píše se rok 1651 a Anglií zmítá občanská válka. Král Karel I. Stuart (1600-1649) je popraven, monarchisté prchají a část královské flotily nachází útočiště na souostroví Scilly u jihozápadního pobřeží Anglie.

Právě odsud podnikají útoky na nizozemské lodě, které podporují parlament. Nizozemský admirál Maarten Tromp připluje ke Scilly a žádá náhradu škod. Když se jí nedočká, vyhlašuje válku. „Pak mezi námi panuje válečný stav,“ zazní podle dobových záznamů.

O pár měsíců později monarchisté kapitulují a Nizozemci prostě odplují. Bez jediné bitvy, bez výstřelu. A hlavně bez mírové smlouvy.

Objev všímavého historika

Staletí plynou a „válka“ tiše přežívá v právním vakuu. Nikdo na ni nemyslí, nikdo se jí nebojí. Scilly se mění v poklidné letovisko, Nizozemsko v obchodní velmoc, pak v moderní stát.

Až v 80. letech 20. století si místní historik Roy Duncan při studiu archívů všimne zvláštní poznámky. „Uvědomil jsem si, že jsme technicky pořád ve válce,“ říká s úsměvem. Zpráva zaujme nizozemské úřady a ty zjišťují, že má pravdu. Právně vzato trvá konflikt už přes 330 let.

Zapomenutý papír

V roce 1986 přijíždí na Scilly nizozemský velvyslanec Rein Huydecoper. Na radnici je slavnostně podepsána mírová smlouva. „Je úleva vědět, že nás teď už opravdu nemůžete napadnout,“ žertuje předseda místní rady.

Válka, která nikdy nebyla válkou, oficiálně končí po 335 letech. Zůstává po ní jen kuriózní připomínka toho, že dějiny nejsou vždy jenom o bitvách a krvi. Někdy stačí zapomenutý papír v archívu, aby konflikt přežil celé generace.