Skip to content

Válčilo se o vodu už ve starověkém Sumeru?

„Já to tak nenechám,“ rozčiluje se lagašský vládce Eannatum, když zjistí, že lidé ze sousedního státu Umma odvádějí vodu z řeky Tigris do svých zavlažovacích systémů. Boj o životodárnou tekutinu je teď doslova na spadnutí.

Řeka Tigris protékající územím starověké Mezopotámie přináší zdejším obyvatelům vodu, na které závisí jejich úroda i život. Nejraději by si proto její zdroje uzurpovali jenom sami pro sebe. Přibližně v období 2525‒2500 př. n. l. se zde proto schyluje k válce o vodu. Dva městské státy, Lagaš (dnešní irácká Tell el-Hiba) a Umma (současné irácké město Umm al-Aqarib), by možná mohly být vzájemně se respektujícími sousedy – koneckonců spolu obchodují a leží jenom cca 18 km od sebe – nebýt toho, že oba potřebují vodu z řeky Tigris. Umma je na tom lépe. Leží výše proti nad Lagašem, a když odvede říční proud do svých polních zavlažovacích systémů, na lagašské už bohužel nic nezbude.

Dochované zlomy stély vyprávějí o Eannatumově vítězství.

Porážka na hlavu
Jakmile lagašští zvědové přinesou svému panovníkovi informace o tom, jak voda proudí ummským a říční koryto Tigridu dále vysychá, rozhodne se Eannatum (vládne kolem roku 2470 př. n. l.) okamžitě jednat. „Budeme o vodu bojovat. Naše úroda se ocitá v ohrožení,“ prohlásí. Ihned vyzbrojuje své muže do války. Využívá pak zřejmě moment překvapení, ummští obyvatelé podobný útok nečekali. Své soupeře díky tomu docela hladce poráží.

Voda z řeky Tigris znamená pro starověké říše život.

Zprávu o vítězství v boji si nenechává pro sebe. Naopak, vše přikáže vytesat do kamene, aby bylo jednou provždy jasno, kdo je tady pánem. Ummě nezbude, než se se situací smířit. Jako poražení musí dokonce od této chvíle do Lagaše odevzdávat část své úrody. Události popisuje hraniční tzv. Supí stéla, jeden z kamenů, kterými Eannatum nechává vytyčit nové hranice. Dnes ji jako svědectví dávné bitvy najdeme v muzeu v pařížském Louvru. Díky tomu jde zřejmě o vůbec první zdokumentovaný konflikt.

Za vlády Gudeyho se Lagaš čile rozvíjí. Vzniká spousta nových staveb.

Přichází doba rozkvětu
Pro Lagašskou říši nyní nastávají zlaté časy. Pod svoji nadvládu Eannatum soustředí i další města jako Kiš nebo Elam a podmaní si tak v podstatě celou jižní část Mezopotámie. Pod jeho vlivem se ocitají sumerské státy Ur, Eridu, Nippur, Uruk, Adab, Bad-tibira. Dostatečný přísun životodárné vody má blahodárný vliv na rozvoj této oblasti. Později se zde začíná například velice dařit umění. Za panování jistého Gudey (vládne 2246-2226 př. n. l.) se zde staví chrámy, tesají se sochy.

Američan Aaron Wolf si myslí, že nejde o války o vodu.

Vědci se neshodnou
Podle Aarona Wolfa, amerického vědce z Oregon State Univerzity, speciality na vodní konflikty, ale tvrdí, že od starověku žádná válka o vodu neproběhla. Dokázal to se svým týmem, když zkoumal celkem 412 krizí, k nimž došlo v letech 1918‒1994 a jenom v sedmi z nich prý hrála nějakou významnější roli voda. I když si odborníci myslí, že od doby sporu mezi Ummou a Lagašem k žádné válce o vodu zatím nedošlo, britský novinář Adel Darwish, autor knihy Války o vodu: Nové konflikty na Středním východě, má jiný názor. Říká například, že Izrael vstoupil do boje proti Arabům právě kvůli této strategické surovině.

Foto: wikipedia.org, flickr.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …