Průměrná délka života se stále prodlužuje. Na konci 19. století se lidé mohli těšit na průměrně 50 let, dnes je to o celých 33 let více. Nezřídka ale lidé žijí i více než století.

Podle vědců ale už lidstvo nemá kam dále se posunout.  Člověk již dosáhl svého biologického limitu. 

 Až donedávna se vědci mezi sebou dohadovali o tom, kam až může sahat délka lidského života.

Vždyť jen za několik desítek let se nám podařilo prodloužit průměrnou délku lidského života, která roste nepřetržitě od 19. století, o více než třicet let. Dnes už snad nikoho nepřekvapí zprávy o lidech, kteří dosáhli věku 100 let.

Nejstarší osobou na světě a jediným člověkem, který se prokazatelně dožil více než 120ti let (v Indonésii muž Mbah Gotho tvrdí, že je mu 145 let, to ale dosud nebylo spolehlivě dokázáno), byla Francouzka Jeane Calmentová (1875 – 1997), která se dožila 122 let.

Prozkoumali data z více než 40 zemí

Někteří lidé se proto domnívají, že délka lidského života možná nemá žádný strop a budeme se tak neustále dožívat vyššího a vyššího věku. Dohadům se teď pokusili udělat přítrž výzkumníci z newyorkské Albert Einstein College of Medicine.

Zkoumali data z více než 40 zemí od 19. století až do současnosti a přestože potvrdili, že lidé se nyní dožívají výrazně vyššího věku, zároveň odmítli názor, že bude toto číslo ještě stoupat.

Naopak strop lidského života je podle nich až  na výjimky zhruba 115 let. Lidstvo tak prý již dosáhlo svého biologického limitu.

V dlouhověkosti jsme udělali krok zpět

Ano, moderní medicína, zdravý životní styl nám sice umožňují dožívat se vyššího věku, než tomu bylo v minulosti, ale není to jen prostředí a náš jídelníček, co určuje délku života.

Když se totiž výzkumníci podívali na data z mezinárodní databáze, zjistili, že trend dlouhověkosti se zpomalil. Ve skutečnosti jsme dokonce udělali v tomto ohledu krok zpátky a maximální délka života se tak zmenšila na 110 ze 115 let.

Omezuje nás genetika

Nemůže za to přitom životní prostředí, přelidnění, obezita ani jiné problémy spojované s moderní civilizací. Podle vědců je na vině zkrátka biologický limit, který máme geneticky nastavený.

Samozřejmě, že naše tělo je schopno opravit či regenerovat některá poškození DNA a molekul, která jsou spojená se stárnutím, pro tyto opravy je ale jasně daný limit.

Vědci sice nevylučují, že se někdy v budoucnosti lidský život ještě prodlouží, už to ale nebude přirozenou cestou. Nové medicínské a terapeutické metody totiž budou muset překonat množství genetických faktorů, které nás omezují.