Italský umělec Giorgione vyvolává rozruch svým obrazem Bouře (1509), který ztvárňuje vojáka a kojící ženu. Mezi nimi protéká potok a všude kolem něj jsou sutiny starobylého města, z dálky se žene hrůzně vyhlížející bouřka.

Renesanční dílo si objednává benátský šlechtic Gabriel Vendramino a znalci umění si jsou jisti, že jde o první ztvárnění krajiny v celém západním malířství. Dnes obraz visí v benátské galerii Gallerie dell’Accademia. Olejomalba je typická pro své tlumené barvy, zejména zelenou a modrou, a dodnes jde o záhadné dílo – žádný z pramenů v době vzniku Bouře o ní ale nijak nemluví, nevysvětluje ji. V čem ale záhada tkví?

Bouře v ráji

Mnozí obraz vykládají jako biblický útěk Panny Marie a Josefa s Ježíšem do Egypta, který popisuje už Matoušovo evangelium. Světci utíkají do Egypta před pronásledováním krále Heroda, jenž se chystá vyvraždit všechny novorozence.

Tento výklad se nicméně zadrhává na nahotě pravděpodobné Marie, která byla v té době zcela nepřípustná. Proto se nabízí druhá verze, která však s Biblí nemá nic společného. Autor prý ztvárňuje příběh klasické řecké mytologie o Paridovi a Oinóné. Do ní se Paris zamiluje, když působí jako zapuzený syn trojského krále Priama jako pastýř. Bohové ale lásce nepřejí a pastýřská soutěž dovádí Parida před nelehký úkol, kdy musí soudit, která z bohyň Héry, Athény a Afrodity je nejkrásnější. Příběh o trojské válce se rozbíhá. Ale zpátky k Písmu. Italský učenec Salvator Settis si je jist, že Bouře ukazuje opuštěný ráj, v němž je kromě Adama a Evy také jejich syn Kain. Blesk z příchozí bouře symbolizuje Boha, který obyvatele Edenu vyhání.

Z nahé ženy záhadný voják

Nebo snad geniální Giorgione do obrazu zkrátka žádný skrytý smysl nevložil? Existují i mnohem střízlivější výklady Bouře – autorovi šlo o zobrazení duality město/venkov, muž/žena. Pozdější rentgenový výzkum malby ale přináší další otázky.

Proč se muž usmívá a pohlíží doprava, ale nedívá se přitom na ženu? A kým je? Vojákem, pastýřem či obyčejným tulákem? Rentgenové zkoumání navíc odhaluje, že na místě muže byla nejprve namalovaná další nahá sedící žena.

Klid badatelům nepřináší ani čáp na střeše v pravé části díla, vnímají ho především jako symbol mateřské lásky rodičů k jejich dětem.