Nejprve špetka školometské teorie. Výraz tsunami vznikl spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna). Jedná se o dlouhou vlnu, která je na volném moři takřka nepostřehnutelná.

Ačkoli je vlnová délka tsunami i 300 kilometrů, výška vlny na volném moři je maximálně 1,5 metru. Máme se podobné obří vlny obávat i v Evropě?

Vznik tsunami si spojujeme především se vzdálenými oblastmi Pacifiku a dalšími exotickými lokalitami.

Ničivé vlny však v blízké i vzdálené historii pustošily také pobřeží Evropy či oblasti v hlubokém vnitrozemí.  V časech dávných, ale i v relativně blízké minulosti.

Středozemní i Černé moře

Do historie se zapsal například výbuch sopky na řeckém ostrově Théra okolo roku 1600 před naším letopočtem. Obrovská vlna se tehdy prohnala Egejským mořem a znamenala počátek zániku pro vyspělou civilizaci na ostrově Kréta.

V roce 1901 vznikla tsunami (jako následek zemětřesení) i v Černém moři v oblasti města Balčik. Na pobřeží tehdy zaútočila rovněž ničivá vlna. Tsunami postihlo i pobřeží Albánie v závěru 19. století.

Velké materiální škody a vysoké počty obětí zaznamenalo zemětřesení a vlna tsunami v italské Kalábrii (Středozemní moře) v roce 1905.

Jezero pod Alpami

Hrozí vlny tsunami i ve vnitrozemí Evropy? Ano. Důkazem jsou nejen historické události, ale i výsledky současného vědeckého bádání.

Vlny tsunami totiž může na rozlehlé vodní ploše (lhostejno, zda se jedná o moře nebo velké jezero či přehradní nádrž) iniciovat nejen zemětřesení, ale i rozsáhlý sesuv půdy. Těmito podmínkami a premisami disponuje i evropský kontinent.

V roce 1601 došlo v oblasti Lucernského jezera (dnešní Švýcarsko) k zemětřesení, které mělo za následek velké sesuvy půdy. Vlny tsunami zde dosáhly výšky čtyř metrů.

Tragédie Vajont

Konečně nejznámější případ vln tsunami ve vnitrozemí Evropy má jméno Vajont. Jednalo se o přehradu v severní Itálii (přibližně 100 kilometrů severně od Benátek) dokončenou v roce 1961 na stejnojmenné řece.

Sesuv půdy do vod přehrady v roce 1963 dal vzniknout obrovské vlně, jejíž čelo se zvedlo až do neuvěřitelné výšky 70 metrů! V městečku Longarone a v několika dalších vesnicích zahynulo více než 2000 lidí.

Hrozba terorismu

Černý scénář známý z přehrady Vajont mohl postihnout i jednu ostře sledovanou lokalitu mimo evropský kontinent, a to přehradu Mosul na řece Tigris v Iráku.

Zde však v roce 2016 nehrozila jen příroda či rizika špatného technického stavu tohoto vodního díla, ale i sabotáž Islámského státu.

Experti varovali, že pokud by se přehrada protrhla, ničivá vlna podobná tsunami by ve městech podél Tigridu usmrtila více než 1 milion lidí. Naštěstí kontrolu nad přehradou v Mosulu později převzaly kurdské síly…

Když voda udeří pěstí, krajina zasténá a člověka ovládne strach. Platilo to včera, platí i dnes.