Zahynuly v nich miliony lidí. Přesto měly některé tábory horší pověst než ty ostatní…

1. Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka)

Jedná se o největší nacistický koncentrační vyhlazovací tábor, který funguje během druhé světové války v Polsku. „Otcem“ toho stroje na smrt je Rudolf Höss (1900–1947).

Je u jeho založení, pak dohlíží na jeho transformaci na největší vyhlazovací tábor a s tímto táborem je spojena i jeho smrt. Ve středu 16. dubna 1947 je Rudolf Höss oběšen za krematoriem č. 1 v Osvětimi, kousek od domu, kde coby velitel tábora bydlel.

Je to právě Höss, který se nechá slyšet: „Samotné usmrcování trvá nejkratší dobu. Za půl hodiny jsme mohli vyřídit 2000 lidí, ale spalování trvalo strašně dlouho. Zabíjení bylo lehké, nebylo třeba ani stráží, aby je nahnali do komor;

šli tam dobrovolně, protože si mysleli, že se jdou sprchovat; místo vody jsme pak pustili jedovatý plyn. Ve všech táborech komplexu Auschwitz-Birkenau zahyne minimálně 1,3 milionu osob, z nichž kolem 90 procent jsou Židé prakticky z celé Evropy.

2. Treblinka

Treblinka je původně pracovní tábor ležící 100 kilometrů severovýchodně od Varšavy, který vznikne v roce 1941. Již v červenci 1942 je přetvořen na vyhlazovací tábor.

Po vězeňské vzpouře v srpnu 1943 nacisté tábor uzavřou a zbylé vězně postřílejí. Odhaduje se, že v Treblince zahyne 730 000 až milion vězňů.

To z Treblinky sice dělá „až“ druhý nejvražednější tábor, nicméně v poměru zabitých ku přeživším je Treblinka na prvním místě.

Prakticky přežijí pouze ti, kteří uprchnou. Navíc vzhledem ke krátkému fungování (červenec 1942 až srpen 1943) a počtu obětí drží Treblinka děsivý rekord – jedná se o nejvyšší počet zavražděných lidí na jednom místě v celé historii lidstva!

3. Mauthausen

Tábor Mauthausen vzniká už před začátkem války. Původně se jednalo o vězení pro zločince a prostitutky.

V květnu 1939 je změněn na pracovní tábor. Postupně se rozroste až na jeden z největších komplexů nacistických pracovních táborů – kromě čtyř hlavních táborů totiž patří k Mauthausenu i dalších více než 50 pobočných táborů včetně kamenolomů, muničních továren, dolů, zbrojovek i továren na výrobu stíhacích letounů. Vzhledem k tomu, že se nacistům podaří zničit velkou část dokumentů, nelze přesně vyčíslit počet obětí. Většina zdrojů se ale shoduje na počtu 122 766 až 320 000 osob.