Domů     Třeskutý osud svatovítské katedrály: Na otevření se čeká téměř 600 let!
Třeskutý osud svatovítské katedrály: Na otevření se čeká téměř 600 let!

Po vystoupení na pražském Wilsonově nádraží odjíždí novopečený prezident Masaryk za svou manželkou Charlottou. V dalších dnech vyrazí na obhlídku Pražského hradu. Ten je ale v žalostném stavu, stejně jako místní katedrála. Masaryk bouchne rázně do stolu – to se musí opravit!

Známe ji jako Svatovítskou katedrálu, čímž vzdává hold sv. Vítovi (?297–303), kterému byla jako první zasvěcena. Jenže v celém názvu jsou ještě další dva svatí, a to Václav (?907–929/935) a Vojtěch (?956–997). Kde se tam vzali? A proč musela tato nejslavnější církevní stavba u nás chátrat stovky let?

Katedrála, na níž se podílí například Matyáš z Arrasu, patří mezi architektonické klenoty. (Alvesgaspar / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 4.0)
Katedrála, na níž se podílí například Matyáš z Arrasu, patří mezi architektonické klenoty. (Alvesgaspar / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 4.0)

Krvavé okolnosti

V 10. století byste katedrálu, která dnes měří na výšku téměř 97 metrů, hledali marně. Na jejím místě totiž stojí kostelík, který jen pár měsíců před smrtí iniciuje sv. Václav.

Od krále sousední východofranské říše Jindřicha I. Ptáčníka (876–936) obdrží část ruky sv. Víta, a tak je o jméně nové stavby rozhodnuto. Po tragické události ve Staré Boleslavi, kdy je Václav zavražděn, se nevelká rotunda stává domovem jeho ostatků.

Do Prahy je nechává převézt jeho bratr a údajný vykonavatel vraždy Boleslav I. (?915–967/972). Roku 973 se budoucí katedrála stává sídlem nově založeného biskupství. Po Dětmarovi se funkce ujímá sv. Vojtěch, jenže ani jeho osud nepatří mezi nejveselejší.

Přežije vyvraždění většiny svých příbuzných a utíká za hranice. Nakonec se rozhodne pro misijní činnost v oblasti dnešního Polska, kde ho však jeden z pohanských vládců zabije.

Jeho ostatky nejdříve končí v polském Hnězdně, odkud je v roce 1038 přiveze do Čech kníže Břetislav I. (1002/1005–1055). A tak je trojice, po níž katedrála získává jméno, kompletní.

Na fasádě najdeme také podobiznu Kamila Hilberta, jenž stavbu dokončoval. (Elros Metal Blade / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)
Na fasádě najdeme také podobiznu Kamila Hilberta, jenž stavbu dokončoval. (Elros Metal Blade / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)

Zemřete před věží…

Čas běží a místo rotundy Pražané navštěvují staveniště, z něhož má vyrůst majestátní katedrála. Duchovním otcem je český král Jan Lucemburský (1296–1346), který za přítomnosti svého syna Karla (1316–1378) pokládá základní kámen!

Ještě netuší, že stavba přinese jeho rodu zkázu. Zatímco Otec vlasti vesele plánuje a shání architekty po všech čertech, dalšímu panovníkovi, Václavovi IV. (1361–1419), způsobí vrásky na královském čele. Jednoho dne zamíří do podhradí k vyhlášené vědmě.

„Zemřete před jednou ze svatovítských věží,“ dozví se Václav. Zatímco věštkyně končí v hladomorně, král přemýšlí, jak by se mohl osudu vzepřít. Při prvních týdnech se stavbě cíleně vyhýbá, to ale nemůže dělat donekonečna.

Sám má na paměti povídačku, která se šířila Prahou. V den smrti Karla IV. se ještě před jeho odchodem na onen svět zničehonic rozezvonil umíráček na katedrále. „Nechám ji strhnout!“ definitivně oznamuje svým rádcům a odjíždí na své sídlo.

Než odstartují demoliční práce, rozkřikne se po celé zemi šokující zpráva: „král Václav je mrtvý!“ Věštba se nakonec naplní, protože panovník umírá před zbořením věže. S osobou nejistého Lucemburka ale začíná pád katedrály. Václav na ni v průběhu své vlády zanevře a hlavně mu chybí peníze!

Lék na Turky?

Na Čechy se také valí dlouho neřešené problémy v podobě husitů a také uherského krále Zikmunda Lucemburského (1368–1437). Druhou ránu inkasuje sakrální torzo právě od kališníků, kteří ji v roce 1421 zdemolují a ukradnou řadu cenných obrazů a soch.

Podobně si počínají i křižáci, a tak se plánovaná katedrála mění na smutné memento našich dějin. Čeští panovníci sice chtějí stavbu dokončit, často ale chybí finance, nebo mají prostě jiné starosti. Hozenou rukavici nakonec zvedá Leopold I. (1640–1705).

„Ten, kdo dostaví katedrálu sv. Víta, odvrátí tureckou expanzi do Evropy,“ donáší jeden z našeptávačů císařskému uchu. Ten na nic nečeká a začíná plánovat rozsáhlé opravy. Vedení města také slibuje vynaložení značných finančních prostředků.

Jenže o povídačce se dozvídají Turci a jdou štěstí naproti. Přezbrojují a doplňují vojska, což s nelibostí sleduje i sám Leopold. Nakonec však ustupuje a veškeré peníze dá armádě.

Není mu to ale nic platné, protože za jeho vlády vpadnou turečtí vojáci na Moravu a odvlečou řadu lidí do otroctví! Kvůli tomu stále stojí katedrála stranou.

Dechberoucí je také interiér. (Aconcagua / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)
Dechberoucí je také interiér. (Aconcagua / wikimedia.commons.org / CC BY-SA 3.0)

Otevřeno! (konečně)

V dalších letech se sice stane cílem, míří na ni však děla pruské armády. Vojsko Fridricha II. Velikého (1712–1786) obléhá Prahu, z této doby si katedrála odnáší několik nevzhledných jizev na fasádě.

Barabizna, v níž se mezi tím dílo Matyáše z Arrasu (?1290–1352) a Petra Parléře (1333–1399) proměnilo, nedá spát buditelům v čele s knězem Václavem Pešinou (1782–1859). Založí spolek jménem Jednota pro dostavbu katedrály sv.

Víta v Praze, jenže nic moc se neděje. Nadšenci naráží na stejný problém – chybí peníze. Situaci ještě zhorší první světová válka. Když osud někde zavře dveře, musí je jinde otevřít. To se děje v případě katedrály a budoucí dominanty.

Když do Prahy dorazí v prosinci 1918 Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), zhrozí se nad stavem Pražského hradu. Vymlácená okna a střechy, do kterých zatéká, mu vhání slzy do očí.

Nic nenasvědčuje tomu, že by tu za pár let mělo stát reprezentativní sídlo prezidenta. Jenže slovinský architekt Jože Plečnik (1872–1957) a jeho český kolega Kamil Hilbert (1869–1933) udělají nemožné.

Ruku k dílu přidávají čeští umělci v čele s Alfonsem Muchou (1860–1939) či Maxem Švabinským (1873–1962). Mnohem méně radostněji vnímá rekonstrukci Antonín Zápotocký (1884–1957), budoucí prezident totiž na stavbě dře jako kameník.

Československo si 28. září 1929 připomíná tisícileté výročí smrti sv. Václava a při této příležitosti otvírá po 585 letech své brány i samotná katedrála.

Foto: wikimedia.commons Titulka (Flickr / wikimedia.commons.org / CC BY 2.0)
Související články
Historie
Proč se Britové dozvěděli o kapitulaci Němců s dvanácti hodinovým zpožděním?
Kde podepsali Němci na konci druhé světové války kapitulaci?  Bylo to v Berlíně, nebo ve Francii?  Prameny uvádějí obě možnosti… A obě jsou pravdivé. Za bernou minci můžeme označit obě informace, protože k podepsání německé kapitulace došlo dvakrát. Poprvé ve francouzské Remeši 7. května 1945 ve 2 hodiny a 41 minut. Listinu tehdy parafuje německý generál […]
Historie
Vůz Klementa Gottwalda se musel prodlužoval kvůli tlusté první dámě
Luxus na kolech miluje i Klement Gottwald. Po nástupu do úřadu usedá do vozů značky Daimler, které na Pražském hradě zůstaly po Edvardu Benešovi. Jenže jako správný komunista je Klement Gottwald (1896‒1953) považuje za buržoazní vymoženost. Nepřipadá v úvahu, aby v nich reprezentoval socialistické zítřky. Chová se jako stín Josifa Vissarionoviče Stalina (1878‒1953). Je tedy […]
Historie
Sežrali slavného francouzského objevitele domorodci?
Na širé moře Verrazzano vyplouvá na podzim roku 1523 se čtyřmi loděmi. 17. ledna 1524 však u mysu Fear v dnešní Severní Karolíně přistane jenom Dauphine, další dvě plavidla zničila bouře, třetí potopili Španělé. Mořeplavec Giovanni da Verrazzano (1485–1528) pluje do Nového Světa z pověření francouzského krále Františka I. (1494–1547), který by si z nově objevených zemích […]
Historie
Nankingský masakr: Sexuální týrání Číňanek japonskými vojáky patřilo léta k tabuizovaným tématům
Když je 13. prosince 1937 dobyto japonské město Nanking, japonští vojáci začnou řádit. S čínskými ženami zacházejí jako s hadrovými panenkami, vybíjí si na nich sexuální pudy. Zajatce krutým způsobem zabíjejí. Proč Japonci vraždí s takovou krutostí? Podle jejich vojenského kodexu cti je život zajatce naprosto bezcenný. Navíc Číňané jsou v početní převaze a Japonci je nechtějí […]
reklama
svět zločinu
Bill Cosby: Propuštění z vězení po procesních chybách
Bill Cosby, někdejší hvězda americké televize, byl v červenci 2021 propuštěn z vězení kvůli procesním chybám, které vedly k jeho odsouzení v roce 2018 za sexuální napadení. Tento krok vyvolal šok mezi více než šedesáti ženami, které ho obvinily ze sexuálního obtěžování. Přestože byl Cosby odsouzen za zdrogování a znásilnění Andrey Constandové, verdikt byl zrušen, […]
Harvey Weinstein: hlavní poražený kauzy MeToo se odmítá vzdát
Harvey Weinstein, někdejší mocný filmový producent, se snaží zvrátit své odsouzení za znásilnění a sexuální obtěžování. Jeho šance na očištění jsou však mizivé. Skandál, který začal v roce 2017, odhalil dekády zneužívání moci, kdy Weinstein nutil herečky k sexuálním službám výměnou za kariérní příležitosti. Navzdory pokusům vše zamést pod koberec a dohodám s oběťmi byl […]
Za co všechno se chodilo do basy za komunismu?
Za bývalého režimu se dalo sedět ve vězení za ledacos, co dnes stěží chápeme. Třeba za koupi západního vozu nebo cizí literatury. I nevinná legrace v restauraci může skončit tragicky, když v ní sedí konfident. Peníze, které vám přijdou omylem na účet, jsou cestou za mříže. A na sovětskou vlajku není radno sahat, abyste nepřivolali […]
O. J. Simpson: Možná jsem ji opravdu zabil já
Jmenuje se O. J. Simpson. Je dnes už bývalou legendou amerického fotbalu, průměrným hollywoodským hercem, dokonce i spisovatelem. Jestli si k tomu přidáte i slovo „vrah“, necháme už na vás. Píše se rok 1977. Hvězda nejsledovanějšího amerického sportu O. J. Simpson přichází do svého oblíbeného privátního klubu Daisy v Beverly Hills. Krásná, čerstvě osmnáctiletá blonďatá recepční Nicole […]
svět zločinu
Škraloupy amerických prezidentů pod lupou
Nejmocnější muži světa balancují na hraně zákona. Američtí prezidenti jsou nejviditelnějšími figurami na světové scéně, a není proto divu, že jsou pod neustálým dohledem médií, oponentů, ale i obyčejných lidí. Jejich kroky a činy jsou podrobeny mnohem přísnějším měřítkům. Vyprávět by o tom mohl třeba Bill Clinton s aférou „Cigars“. Kdyby americká veřejnost znala obsah dopisů, […]
Škrtiči z kopců: Děti celebrit radši nevraždíme!
Na zadním sedadle se krčí 24letá Catharine Lorre Bakerová. Na rukou má pouta. Dva policisté v civilu vepředu zatím probírají její peněženku. Mezi doklady vyloví rodinnou fotku. Na klíně muže sedí děvčátko. „To je Peter Lorre, fakt je jeho dcera!“ houkne jeden z mužů. Cathy brzy odchází s podlamujícími se koleny domů. V tu chvíli […]
Čeští sérioví vrazi se neštítí vraždit ani pro pár korun
Sérioví vrazi. Zní to jako cizí pojem, s nímž naše země nemůže a nechce mít nic společného. Bohužel, tohle není pouze sousloví, ale tvrdá realita. Sériové vrahy má i Česká republika. Někteří z nich se ke své bestiálnosti přiznají, jiní ji zapírají pomalu do posledního dechu. Karel Šťovíček – jako mladistvý napadl matku, jako dospělý […]
Charles S. Dutton: Ve věznici napadne „bílého“ bachaře
Jak mladý Charles S. Dutton začínal svou cestu k herecké slávě, nebylo všechno růžové. Vzal násilí do svých rukou a skončil ve vězení, ale nakonec se vymanil z temné minulosti a stal se ikonou filmového průmyslu.   Charles S. Dutton, známý herec a režisér, zažil dramatické vzestupy a pády v průběhu své kariéry. Jeho cesta […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
O rodinu se umí manžel postarat
skutecnepribehy.cz
O rodinu se umí manžel postarat
Mezi mojí a Matějovou rodinou byla přehrada. Bydleli jsme sice, já i Matěj, v paneláku, ale rozdíly by přehlédl jen slepý. Já byla hýčkaná princezna, jezdili jsme k moři, v pokojíčku jsem měla růžové závěsy a růžový přehoz přes křesílko, snídala jsem chleba s medem nebo bábovku a měli jsme chatu u rybníka. Zato Matěj. To byl smutný případ. Děti se mu smály, že
Nové zprávy z Europy. Astrobiologové se z nich neradují
21stoleti.cz
Nové zprávy z Europy. Astrobiologové se z nich neradují
Málokteré těleso ve Sluneční soustavě je pro astrobiology tak lákavé, jako Jupiterův Měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se totiž ukrývá oceán kapalné vody, které je zde více, než v pozemských oc
Oslavy sv. Antonína: Svatby, barvy a chuť sardinek
historyplus.cz
Oslavy sv. Antonína: Svatby, barvy a chuť sardinek
Ve stáncích na ulicích Lisabonu se během oslav svatého Antonína prodává spousta dobrot. Největší zájem je ale jednoznačně o grilované sardinky. Lidé je obvykle pojídají spolu s křupavým chlebem. Bloumají při tom městem, které vzdává hold svému patronovi a „vyhlášenému dohazovači“. Pro jeho oblíbenost se mu občas říká „světec celého světa“. Je patronem zamilovaných, cestujících
Nádherná Ivona Dadic se stala tváří hodinářské značky Norqain
iluxus.cz
Nádherná Ivona Dadic se stala tváří hodinářské značky Norqain
Ivona Dadic, rakouská sedmibojařka, má za sebou pozoruhodnou kariéru a již dosáhla mnoha milníků v atletice. Byla první Rakušankou, která se kvalifikovala na olympijský sedmiboj v roce 2012 v Londýně,
Dceřin magický prsten střeží naše rodinné štěstí
nejsemsama.cz
Dceřin magický prsten střeží naše rodinné štěstí
Když ten šperk uviděla, doslova ji uhranul. Od té chvíle se nás štěstí drželo, ale jen do té doby, než se dcera rozhodla prsten prodat. Bylo to v dobách, kdy se hranice otevřely a my se začali hrnout do světa. U nás doma jsme nebyli výjimkou. První cesta vedla do Vídně. Možná si pamětníci vzpomenou na ty slevové kupony,
Tereza Kostková je pořád stejně štíhlá
nasehvezdy.cz
Tereza Kostková je pořád stejně štíhlá
V čem spočívá tajemství dokonalé postavy herečky a moderátorky Terezy Kostkové (47)? Konečně šla s pravdou ven. Zejména divačky si vždy v průběhu televizního pořadu StarDance aneb když hvězdí tančí
Spa Hotel Děvín láká na relaxační pobyty, i na kulturu Mariánských Lázní
panidomu.cz
Spa Hotel Děvín láká na relaxační pobyty, i na kulturu Mariánských Lázní
Mariánské Lázně, město zapsané na seznamu UNESCO, jsou známé jako jedno z nejkomplexnějších lázeňských měst na světě. Toto město se pyšní čistým vzduchem, malebnými procházkami v okolních parcích a lesích a relaxačními procedurami, které poskytují novou energii a regeneraci. Spa Hotel Děvín Superior *** nabízí širokou škálu služeb pod jednou střechou. Hotel poskytuje léčebné a
Kuskus s kuřetem a zeleninou
tisicereceptu.cz
Kuskus s kuřetem a zeleninou
Zbylo vám trochu pečeného kuřecího masa od oběda? Využijte ho k přípravě dalšího pokrmu. Potřebujete 150 g pečeného kuřecího masa 1 lžíci másla 3 lžíce oleje 250 g kuskusu 1 kuřecí bujón 1
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
epochanacestach.cz
Červnový festival Pivo na Náplavce představí 40 minipivovarů
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem,
Hledání Semiramidiných zahrad
enigmaplus.cz
Hledání Semiramidiných zahrad
Při hledání místa, kde se zahrady stvořené pro Semiramis nacházely, se archeologové nemají čeho chytit. Německá skupina archeologů pod vedením Roberta Koldeweye se na domnělé místo vydává na přelomu
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
epochalnisvet.cz
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
Nejstarší dochovaný příklad přeměny člověka na vlka se údajně nachází v Eposu o Gilgamešovi z doby kolem roku 2100 př.nl. Dodnes však světem kolují příběhy, ve kterých slýcháváme o krvelačném vlkovi, jenž se objevil při úplňku.   Vlkodlak, jak ho nyní známe, se poprvé objevuje ve starověkém Řecku a Římě, v etnografických, poetických a filozofických