Tomáš Holý, milovaný dětský herec, který se zapsal do srdcí diváků nezapomenutelnými rolemi, tragicky zahynul při dopravní nehodě jen několik dní před svými dvaadvacátými narozeninami.
Osudová projížďka, ke které se rozhodl po večeru stráveném s přáteli, se stala jeho poslední. Jak se události toho osudného dne odehrály? A jaké byly poslední okamžiky jeho života?
Osudová projížďka
I v onen osudný den, kdy Tomáš umírá, se sejde se svým kamarádem Otou: „Ten den si pamatuju naprosto přesně. Byl jsem u Tomáše doma v Nuslích, přišel jsem na návštěvu, byl jsem na procházce se psem.
Byli jsme spolu asi od osmi do čtyř, kdy odjel na chatu ke kamarádovi do Polevska.“ Večer si Tomáš v hospodě dává s kamarády několik piv, pak dostane nešťastný nápad, že se s kamarádem Mirkem Schlaichertem, kterému přezdívají Šlajch, projedou v jeho zbrusu nové červené Škodě 120. Holý usedá za volant.
Pár piv v hospodě
„Oba dva jsme něco vypili, určitě několik piv. Jestli panáky, to nevím. Nebyli jsme opilí tak, že bychom se motali nebo padali. Měli jsme samozřejmě pocit, že jsme v pohodě, ale dobrej nápad to nebyl,“ popisuje později situaci před nehodou Schlaichert.
Myslí si, že bez něj by Tomáš nejel, jenže alkohol jim dodává kuráž. Společně vyrážejí z Polevska ke Kytlici. Nakonec situaci přehodnotí a vydávají se zpět k hospodě za přáteli. Ukvapené rozhodnutí se však herci v podnapilém stavu stává osudným.
Alkohol, ledovka a náraz do stromu
„Asi jsme jeli rychle. Pak jsme nejspíš narazili do stromu a vlítli do příkopu, kde se auto zarazilo o takovej ten přepad. To ale vím až z pozdější rekonstrukce. Já si z toho nic nepamatuju,“ líčí Schlaichert.
K nehodě přispívá i počasí a vlastnosti vozu. Zatáčka, do které Holý vjíždí, je prudká, má sklon kolem 14 %. Přes den 8. března 1990 panují teploty nad nulou, takže z kopce teče voda z tajícího sněhu.
Po setmění ale teplota klesá pod nulu a na vozovce se tvoří ledovka. Při jízdě ze svahu pak pravděpodobně dochází při brždění před zatáčkou k přetáčivému smyku, kterým byly vozy Škoda 120 proslulé.
Lékař konstatuje smrt
„Když jsem se probral, vyhrabal jsem se z auta a pak se snažil dostat ven Tomáše. To mi vůbec nešlo, byl tam zapasovanej nohama, nijak nereagoval a já ho prostě nedokázal dostat ven,“ popisuje další vývoj událostí „Šlajch“.
On sám vyvázne jen s povrchovými zraněními. Během jízdy nebyl připoutaný, takže po nárazu proletěl čelním sklem. Tomáš je na tom podstatně hůře, je v bezvědomí, má zlomenou nohu a bezpečnostní pás zaříznutý v hrudníku.
Cestou do nemocnice nakonec podlehne masivnímu vnitřnímu krvácení. Lékař v Novém Boru už jen konstatuje smrt.
Život je louka
O Tomášově smrti se Lucie Bílá dovídá po návratu ze zájezdu na Slovensko. Jeho pohřeb je rychlý, tichý a skromný. „Nebýt Tomášovy maminky Marušky, jež byla stejně silná jako on, nezvládla bych to. Takhle si pamatuju jen černou tmu a Marušku vedle sebe.
Víte, my s Tomášem jsme měli pocit, že se nás statistika netýká, že je život louka, po které můžeme běhat, jak chceme. Pak přišla tahle rána,“ vzpomíná později. Život Tomáše Holého vyhasíná jen pár dní před jeho dvaadvacátými narozeninami. Ve svých rolích ale žije dál.
