„Vidíš tu zářivě růžovou planetu?“ říká se před třemi miliardami let cestovatel z cizí galaxie druhému. „Ano, tam jsou jistě ideální podmínky ke vzniku inteligentního života!“ Barvou se nenechte zmást – mluví o Zemi!
Když odletíme ze Země do vesmíru, ne moc daleko, abychom měli planetu pořád krásně na dlani, uvidíme, jak je modro-zelená. Maximálně obalená bílými oblaky. Ovšem právě zelená nás teď pro pochopení celého příběhu zajímá nejvíce.
Zelená je barva života! Rostliny žijí díky chlorofylu, látce, která absorbuje ze slunečního záření červené a modré světlo a odráží zelené. Proto mají listy a většina rostlin zelenou barvu!
Světlo je pro rostliny potravou – energii ze slunečního svitu si mění na chemickou, kterou potřebují na zpracování oxidu uhličitého a vytváření cukrů.
Proč tedy rostliny nevyužívají veškeré viditelné záření, aby měly energie více? Proč pojídají jen červené a modré světlo a například to zelené netknuté pouštějí pryč?
Sluneční potrava
Na tuto otázku už vědci možná odpověď mají. Organismy založené chlorofylu, tehdy jako jednobuněčné bakterie a sinice, nejspíš mají ve velmi dávných dobách vážnou konkurenci!
Už dávno před nimi totiž Zemi obývají jiné jednobuněčné organismy, které namísto chlorofylu obsahují látku zvanou retinol. Také se živí slunečním záření, ale chutná jim nejvíce právě to zelené či také žluté. Zpět pak odráží odstíny načervenalé, fialové i ostře růžové!
Podle simulací vědců z Australské národní univerzity mohly být už někdy před 2,5 až 3,7 miliardami let těchto retinolových organismů plné oceány. A celou planetu tak dost možná oblékly do sladkého růžového kabátu!
Zelená vítězí!
Když se objeví primitivní tvorové s chlorofylem, nějakou dobu tu existují společně právě s růžovými bakteriemi.
„Chlorofyly jsou donuceny konzumovat modré a červené světlo, protože to zelené je již konzumováno jinými organismy,“ vysvětluje v práci z roku 2015 astronom NASA William Sparks.
I když tedy nejde o žádný souboj, vítěz je jasný! Chlorofyl se evidentně ukáže jako efektivnější výrobce energie a slabší retinolové organismy tak postupně vytlačí.
Stravovací návyku však už se nezmění – předchůdci budoucího složitého života dál baští jen červené a modré světlo a celou planetu tak postupně přebarví na zeleno.
Jsou někde růžoví mimozemšťané?
Jak dlouho to trvá, než se růžový háv planety definitně rozplyne? To nikdo není, ovšem oceány již září odstíny modré a zelené určitě před 650 miliony let. Tehdy se objevují první řasy, které se stanou zdrojem potravy prvních složitější forem života!
A jsou hypotézy o růžové milosti Země vůbec správné? Pokud ano, znamenalo by to spoustu dalších možností!
Na Zemi byly mikroorganismy na bázi retinoly nahrazeny jinými, někde na jiné vzdálené planetě se to však stát nemuselo. A život se tam třeba rozvinul do jiných forem a jiných podob, které by nás možná ani nenapadlo hledat.
