Od malička je trochu zvláštní. Introvert, který ale nechce a neumí být sám, jinak zažívá děsivá muka. Talentovaný malíř Vincent van Gogh (1853-1890) nyní potřebuje především přítomnost svého blízkého přítele Paula Gauguina (1848-1903).
Je podzim roku 1886, Gauguin přijíždí za van Goghem do Arles, ale soužití po pár týdnech nedělá dobrotu.
Snad za to mohou odlišné povahy, snad množství vypitého absinthu, ale zkrátka přesně den před Vánocemi dojde mezi nimi k takové hádce, že se Gauguin sbalí a odjede pryč.
A rozrušený van Gogh, trpcí nejednou psychickou poruchou, vyčerpáním, nespavostí a halucinacemi, a možná i přiotrávený olovem přidávaným do barev, v záchvatu šílenství vezme břitvu a uřízne si levé ucho!
Omyje ho, zabalí do hadříku a odnese do svého oblíbeného nevěstince vyděšené prostituce, ze které se tedy později vyklube mladinká služka Gabrielle Berlatierová.
Zůstane to mezi námi
Van Goghovo ucho je fenoménem a závažný úraz slavného malíře rozhodně popírat nebudeme. Ale stalo se to skutečně takto? Známý příběh už se nějakou dobu otřásá v základech.
V roce 2009 přijdou dva němečtí kunsthistorici Hans Kaufmann a Rita Wildegansová s teorií, že van Gaughovi při hádce ucho usekne sám Gauguin.
Možná záměrně, možná se jen trochu víc rozmáchne při šermování svou zbraní, ale nakonec se oba nejspíš dohodnou na mlčení a van Gogh vezme zranění na sebe schválně.
Jiný názor má však britský odborník Martin Bailey, podle nějž je v tom Gaugain zcela nevinně. Van Gogh si prý ucho uřízne po zjištění, že se jeho bratr Theo, který ho dosud finančně zajišťoval, hodlá oženit.
Celé ucho pryč?
Ani tím však otázky nekončí! Přišel van Gogh o celé ucho, nebo jen o jeho část? Podle jeho bratra Thea mu prý po sundání obvazu v nemocnici chybí jen lalůček.
Ovšem když se později najdou v archivech záznamy o náčrtku zranění, které tehdy zhotoví jeho ošetřující lékař Félix Rey, chybí na nich ucho celé.
