Určité věci, jako bychom instinktivně tušili, aniž by nás je někdo učil. Už od malička trpíme strachem z určitých jevů či zvířat, ačkoliv si nedokážeme vysvětlit proč. Někteří v tom vidí útržky vzpomínek z minulých životů ale možná, že jde o zděděné zkušenosti našich předků…

Vždy, když malý Adam zaslechne zvuk letícího letadla, běží se schovat do sklepa. Dělá to tak od doby, co se naučil chodit. V tom samém sklepě se přitom krčil při náletech za druhé světové války jeho dědeček.

Starý pán však zemřel ještě před chlapečkovým narozením a nikdo Adámkovi o hrůzách války nevyprávěl.

Tak proč se chová tak zvláštně? Někteří esoterici by možná řekli, že chlapeček je reinkarnací svého dědečka, existuje však i jiné zrovna tak záhadné vysvětlení.

Zděděný strach?

Profesoři psychiatrie a neurobiologie Kerry Ressler a Brian Dias provádějí v laboratořích lékařské univerzity v Atlantě zvláštní experiment. Samce myší vypouští na plochu, do níž pouštějí elektrický proud.

Zásahy proudem vždy doprovází pach ptačích třešní.

Brzy myši začnou před touto vůní prchat, ačkoliv už žádná bolest nepřijde. Stejně reagují na pach i jejich potomci v dalších dvou generacích. Sami přitom traumatem zásahu proudem neprošli. Předali jim tuto zkušenost jejich předkové?

„Fenomén byl zaznamenán i u myší, které se narodili ze zkumavky a svého otce tak nikdy nepoznali,“ upozorňují výzkumníci.

Tvrdí, že traumatická zkušenost jedinců se vepíše do DNA, a takto změněná genetická informace je předána potomkům. Tento výzkum uveřejnili Ressler s Diasem roku 2014. Zatím však zkoumali možné genetické předávání zkušeností pouze prostřednictvím samců.

Potvrzují výsledky jejich pokusu, že paměť je dědičná? Možná by se touto cestu dali vysvětlit i domnělé prožitky z minulých životů…