Služebné nemají daleko k mdlobám a přihlížející dav provolává na kata stále více nadávek. Vždyť Marii Stuartovnu zvládne popravit až napotřetí! Když zvedne její hlavu, zůstane mu v ruce jen paruka.

Hlavu poté zabalí do plátna strženého bez špetky úcty z věci, kterou Marie milovala nejvíc: Kulečníkového stolu.

Pokud byste se chtěli projít chladnými zdmi hradu Fotheringhay v hrabství Northamptonshire, musíme vás zklamat. Ve 30. letech 17. století je rozebrán na stavební materiál a do dnešních dnů z něj zbývá jen pro Anglii typickou sytě zelenou trávou porostlý kopec.

Právě tady však tráví dlouhé dny svého věznění královna Skotů Marie Stuartovna (1542–1587). A zde bude také 8. února 1587 na příkaz anglické královny Alžběty I. (1533–1603) popravena. Jak stráví poslední chvíle svého života?

Od brzkého rána píše dopisy přátelům, loučí se s dvorními dámami – a samozřejmě nevynechá ani partii kulečníku! Ostatně, říká se, že se své době v něm nemá Marie konkurenci. Není se co divit, na trénink má času až moc…

Ludvík vs. Marie: Bod pro Francii

Starověká Čína, Indie nebo Egypt? Ale možná také Německo se svou kulečníku podobnou hrou Balkespiel nebo Anglie s pall-mall, což je předchůdce kroketu. Najít pradávné kořeny dnešního kulečníku se zdá už nemožné.

Víme ale, že se „prakulečník“ hraje venku a patří k němu i různé branky a další pomůcky. Ostatně, nějakou dobu zůstanou i na stolech. Ty se objeví v 16. století a přesunou hru konečně pod střechu.

17. února 1578 píše Marie Stuartovna až úzkostně přesný dokument o tom, do které místnosti má být její kulečníkový stůl postaven. V Anglii někdy zaslechnete, že právě jí vděčí svět za krytý kulečník i jeho rozkvět.

Pokud se ale na totéž zeptáte ve Francii, dozvíte se, že už roku 1469 si plátnem potažený kulečníkový stůl nechá do paláce nastěhovat Ludvík XI. (1423–1483). Také máte ve všech těch francouzských Ludvících zmatek?

Tak na toho s číslovkou XI. narazíte i v Chrámu Matky Boží v Paříži od Victora Huga (1802–1885).

Na elegantní tágo zapomeňte

Stačí jediný pohled a je jasné, že tehdejší kulečník ten dnešní připomíná jen zčásti. Koule vyráběné ze slonoviny musí hráči prostřelovat nízkými brankami z pružné kostice. Nechybí ani drobná figurka krále.

Pokud si s tágem v ruce věříte, na francouzském dvoře by to moc platné nebylo. Dlouhé elegantní tágo je otázkou budoucnosti, zatím připomíná spíše palici. Modernímu pojetí se hra začne blížit až s koncem 16. století.

Společenská smetánka zdobená kučeravými parukami uznale tleská. Právě dohrály poslední tóny další ze skladeb francouzského krále Ludvíka XIII. (1601–1643). Svůj volný čas dělí mezi hudbu a milované sokolnictví.

Krom toho zakládá v Paříži první botanickou zahradu. Marii Stuartovnu by u kulečníkového stolu zřejmě nepokořil, přesto je to právě on, kdo založí vůbec první evropský kulečníkový salon – tak fenomenální, že přežije až dodnes.

Ať žije Král Slunce… a kulečníku!

„Dnes opravdu výtečné, výsosti, výtečné!“ usmívá se státník Michel Chamillart (1652–1721) a na uznání královského talentu ještě několikrát tleskne. Král Slunce Ludvík XIV. (1638–1715) je spokojen. Tři výhry po sobě! Navíc nad Chamillartem!

Ludvík XIV. se ve své době těší pověsti nejlepšího hráče kulečníku na světě. Optikou dnešní doby a se špetkou znalostí historického hráčského zákulisí je však potřeba dodat, že nejlepším hráčem je ve skutečnosti Chamillart.

Jediný, kdo ho dokáže víckrát v řadě porazit, je panovník. A to pouze proto, že ho jeho moudrý ministr coby dobrý politik zkrátka nechá…

Stůl na každém rohu

Kdo vnese do kulečníku první standard pro stoly? Pořádkumilovní Němci. Stanoví, že šířka stolu má být polovinou jeho délky.

Píše se rok 1674, v Praze umírá zřejmě nejvýznamnější z českých barokních malířů Karel Škréta (1610–1674) a ve francouzském Lyonu Étien Loison formuluje první oficiální pravidla kulečníku. „Jde o zábavu prospěšnou jak pro mysl, tak tělo,“ nechá se slyšet.

V Anglii se kulečník stává jednou z nejoblíbenějších kratochvílí šlechty, ve Francii na něj roku 1727 narazíte v podstatě v každé pařížské kavárně – a v 19. století si ho můžete zahrát v kdejakém hostinci i v Čechách.

Triumf královny Viktorie

Na trůnu vydrží předlouhých 63 let a 7 měsíců a jméno po ní získá celá historická etapa Spojeného království. Ano, i královna Viktorie (1819–1901) miluje kulečník. Roku 1887 se pro Viktoriinu jubilejní výstavu chystá i kulečníkové překvapení:

Stůl, jehož výrobu dostanou na starost Thomas a James Ormeovi. Profesionálové tělem i duší vytvoří kousek, který svými výjevy oslavuje královninu vládu a hlavně, který se roku 2009 prodá za 1,6 milionu dolarů, což představuje zhruba částku 32 000 000 korun. To z něj dělá nejdražší kulečníkový stůl světa.

A co nejdražší kulečníkový stůl vyrobený v současnosti? Bude to zřejmě Sinfonia stojící v přepočtu 10 800 000 korun. Vznikne z bubingy, což je dřevo původem ze západní tropické Afriky, které vyniká svou tvrdostí a odolností.

Ne nadarmo se mu přezdívá africký palisandr. Vyrobeno je jen 268 kusů. Že by to chtělo ještě tip na neméně luxusní tágo? Tím nejdražším soudobým je jako z fantasy ságy vystřižené McDermott Intimidator vykládané 24karátovým zlatem.

Nechybí na něm ani obsidián a náročné rytiny. A cena? V přepočtu 3 375 000 korun.