Zemi obývá 10 trilionů jedinců nejrůznějších druhů hmyzu včetně 10 000 bilionů mravenců. Jak je možné, že na světě je ho suverénně nejvíc?

Evoluce byla k hmyzu příznivá, a tak si osvojil vychytralé způsoby, jak se všude adaptovat a přežít, dokonce i v Antarktidě.

Hmyz se vyvine před 400 miliony lety mezi první faunou, aby se doslova vyplazil z moře a pořídil si křídla. Stane se tak houževnatým a přizpůsobivým, že se mu podaří přežít několik masových vyhynutí fauny.

Dnes žije na Zemi nejméně 850 000 poznaných druhů hmyzu včetně Antarktidy. Tady se prohání bezkřídlý druh komárů Belgica antarctica, který se vyskytuje jen na tomto zamrzlém kontinentu. Mráz ho nespálí. Proto si vědci kladou otázku: „Jak je možné, že tito titěrní tvorové mají na světě převahu?“

Obrana před predátory

Musíme si nejprve uvědomit, že hmyz produkuje miliardy potomků, o které se nemusí vůbec starat nebo jen minimálně a i tak se dožijí dospělosti.

Například takzvaní safari mravenci (Dorylus), žijící v Africe a tropické Asii, nakladou každých 28 dní 3 000 000 až 4 000 000 vajíček. To je pro druh s vyspělou sociální organizací skutečně rekord. Obrana hmyzu před predátory je také úžasná:

od super silných „krunýřů“ brouků Zopherus nodulosus haldemani přes jedovaté ostny můry Megalopyge opercularis až po odporný zápach zahnívajícího masa, kterým zastrašuje predátory škvor velký (Labidura riparia).

Dokonalé maskování

Brouk „bombardér“ (Pheropsophus verticalis) vypouštít malou bombu přímo do tlamy pošetilce, který ho hodlá pozřít. Je to plivanec kyseliny fluorovodíkové. Jiné druhy jsou tak obratné v nejrůznějších převlecích a maskování, že si na nich nikdo nesmlsne.

Kudlanka korunková neboli orchidejová se maskuje jako neškodná orchidej, aby ošálila predátory. Lupenitky (Phylliinae) vzhledem dokonale napodobují listy ve větru. Lišejníkově zbarvené kobylky umějí zcela splynout s hostitelským stromem.

A pokud některé druhy hmyzu v sebeobraně zaútočí, dokážou tak bolestivě bodnout, že predátory navždy odradí.

Roznášejí semena, opylují a čistí

Americký entomolog Justin Schmidt (*1947), autor knihy Žihadla ve volné přírodě, píše, že nejhorším bodnutím, alespoň pro lidi, je žihadlo vos hrabalek. Ty loví i daleko větší pavouky než jsou samy příšerným bodnutím.

Schmidt ho nazývá „šokující, nelítostné a neuvěřitelně elektrizující“. A žihadlo od vos Synoeca rovnou přirovnává k nesnesitelnému mučení. Nicméně vědci poukazují na to, že hmyz je pro nás velmi užitečný. Některé druhy požírají další druhy, které ničí úrodu.

Navíc rozorávají, obohacují a provzdušňují půdu, stejně jako roznášejí semena nebo opylují květy u zhruba třetiny vyprodukovaných potravin ve světě.