Český král Přemysl Otakar I. (1155/1167–1230) zplodí se dvěma manželkami 13 dětí. Nejmladší z nich, dcera Konstancie Uherské (1180–1240) Anežka, se má stát výhodným artiklem sňatkové politiky.

Otec zřejmě slíbí její ruku slezskému princi Konrádovi Kadeřavému (asi 1198–1213). Jenže ten zemře, když jsou Anežce dva roky. Mladičká princezna vyrůstá v klášterech.

Dostane se jí prvotřídního vzdělání.  Na obzoru je i druhý ženich, Jindřich VII. Štaufský (1211–1242), budoucí král Svaté říše římské.

Plantagenet ruší zásnuby

Jindřich si ale vezme k Otakarově zklamání Markétu Babenberskou (1204/1205–1266). 14letá Anežka se tak vrací do Prahy. Mladičká dívka se nemusí bát, že zůstane na ocet.

Vždyť již roku 1226 přijíždí do Prahy poselstvo anglického krále Jindřicha III. Plantageneta (1207–1272). Ani vyhlídky na anglickou korunu nevyjdou. Král o tři roky později zasnoubení zruší.

Rozhodni se sama…

Fridrich II. Štaufský (1194–1250), který chtěl původně Anežku pro syna Jindřicha, se najednou uchází o její ruku sám. Kde je tedy háček teď – vždyť panovník neumírá, ani by si na poslední chvíli sňatek nerozmyslel. Problém je v Anežce.

Děvče se již vdávat nechce. Otec není na živu a jediný, kdo by mohl Anežku ke sňatku donutit, je její bratr, český král Václav I. (1205–1253). Ten udělá ve své době nevídanou věc – nechá milované sestře možnost volby. A Anežka se rozhodne pro život v celibátu za klášterními zdmi.

Cizincům vstup zakázán

V roce 1232 založí Anežka za Václavovy pomoci na Starém Městě špitál. A nezůstane u toho, o 20 let později papež potvrdí vznik nového mužského špitálního a rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Jde o jediný řeholní řád s ryze českými kořeny.

Vstoupit do něj mohou jen Češi. Sama pak dohlíží na stavbu nového kláštera Na Františku, který jednou ponese její jméno. Však se stane jeho abatyší. Stará se o chudé i nemocné a šlechta si šeptá o jejích úžasných diplomatických schopnostech. Energická dáma zemře v na svou dobu úctyhodných 71 letech.