Globální Pompeje. Evropa pokrytá těžkým sopečným prachem, který zakryje slunce, tři čtvrtiny flóry zahyne a lidstvo se dostane do nevyhnutelné válce o zdroje. Tak je popisován případný výbuch supervulkánu Campi Flegrei.

Právě do něj chtějí vulkanologové vrtat, aby přišli na kloub procesům, které se v hlubinách odehrávají. Podle odpůrců projektu jde ale o příslovečné píchání do spícího draka.

Každé ráno se mnoho obyvatel Neapole budí s pohledem na zhruba 10 kilometrů vzdálený činný stratovulkán Vesuv.

Dnes oblíbená turistická atrakce, která v minulosti stála za zkázou římských Pompejí, je ale přitom „pouhým neškodným pupínkem na zádech draka“ spícího přímo pod jejich nohama.

Tím drakem je Campi Flegrei, česky Flegrejská pole, supervulkán o průměru 13 kilometrů. Již v roce 2008 přicházejí vulkanologové s projektem vytvoření 3,5 kilometru hlubokého vrtu, díky kterému budou moci sledovat procesy odehrávající se pod povrchem.

Získané informace by měli pomoci nejenom pochopit, co se přesně děje mimo náš zrak, ale díky nim by snad také bylo možné vydat včasné varování před případným nebezpečím.

3,5 kilometrové dloubnutí do draka

Proti plánu se ale vznesla vlna nevole, která poukazuje na nebezpečí, které s vrtáním souvisí. Mohlo by totiž prý způsobit výbuch nedozírných následků. Případný výbuch by pravděpodobně zničil značnou část Itálie a způsobil ochlazení globálního klimatu.

Evropa by se ocitla ve stínu způsobeném těžkým sopečným prachem. Následky výbuchu by byly 200 násobně silnější, než tomu bylo u islandské sopky Eyjafjallajökull, která v podstatě zastavila leteckou dopravu na starém kontinentu.

A počátkem toho všeho by mohlo být právě to 3,5 kilometrové „dloubnutí do draka“. Alespoň takového názoru je mimo jiné nejhlasitější kritik vrtání profesor neapolské univerzity, geochemika Benedetta De Viva.

Tvrdí totiž, že vrtání by mohlo způsobit hydrotermální explozi, která vy zpustila katastrofální řetězovou reakci. Je to právě De Vivo, kdo dosáhne v roce 2008 zastavení projektu.

Nevědomost může být nebezpečná

Ten se sice po podpoře a ujištění neapolského starosty od mnoha předních vědců znovu rozběhl, kvůli přesměrování finančních prostředků již ale bylo možné vyvrtat pouze pilotní vrt. K cíli tak chybí vědcům ještě tři kilometry.

Přední odborníci přitom upozorňují na to, že nehrozí v podstatě žádné riziko pro obyvatele. Stejnou šanci, jako že vrtání způsobí obrovský výbuch, má i to, že Zemi zasáhne obří meteorit, který ji zcela zničí.

Větší nebezpečí je tak prý spíše nevědomost o tom, co se děje přímo pod našima nohama. Podloží v oblasti kaldery (geologický termín pro kotlovitou prohlubeň kráteru) Campa Flegrei totiž často mění svou výšku.

Pokračování za 8 milionů

Tím trpí například obyvatelé městečka Pozzuoli. Posuny v úrovni terénu zde za posledních 50 let způsobili rozsáhlá strukturální poškození budov. V současnosti tak panuje snaha sehnat zhruba 6 000 000 až 8 000 000 dolarů, aby mohlo vrtání pokračovat.

Díky tomu by tak mohli vulkanologové například zjistit zda a kdy přesně může zemská kůra selhat a umožnit magmatu uniknout, což by mohlo pomoci při varování před případným nebezpečím nejen ze strany Campi Flagrei.

Stojí za to riskovat?

Dokonce i De Vivo souhlasí s tím, že riziko způsobení armagedonu vrtáním do Flegrejských polí je nízké. Zároveň ale trvá na tom, že tento projekt je hloupým a nezodpovědným nápadem.

Pravděpodobnost katastrofického scénáře podle něj je nízká, v oblasti, kde žijí miliony lidí ale není dost nízká. Zvlášť když je oblast Campi Flegrei i podle jiných vulkanologů obzvláště nestabilní a nepředvídatelná.

Podle odpůrců vrtu by se tak vědci měli řídit principem předběžné opatrnosti. Tedy pokud nevíme s jistotou, co určitá činnost způsobí, neměli bychom ji provést.

Podle příznivců nutnosti vrt provést však De Vivo nemá žádné zkušenosti s vědeckými vrty a jeho tvrzení nejsou dostatečně opodstatněná.