Skip to content

Studená válka okem špionů: Vynalézavost a důvtip především!

Výroba inteligentních družic, infiltrace nebo sofistikovaná zařízení. Touha znát nepřítelova tajemství žene protivníka stále víc kupředu a jeho mozkové závity rozpaluje na maximum. Tajní agenti rostou jako houby po dešti, technika vzkvétá.

Na nejslavnějším mostě špionů své doby právě probíhá předávka „vězňů“. Jeho strategická pozice mezi Západem a Východem vše jen podtrhává. Namísto trestanců v oranžových mundúrech však jde o „obyčejné“ odhalené špiony, kteří už dávno ztratili potenciál a nyní mohou sloužit alespoň k dobrému výměnnému obchodu. Ono místo se jmenuje Glienický most a svoji nechvalně proslulou historii začne psát 10. února 1962.

Pilot za padlého špiona

Sestřelený pilot špionážního letadla Gary Powers (1929–1977) se přímo uprostřed cesty míjí s agentem Sovětského svazu Rudolfem Abelem (1903–1971). Právě Abel je během studené války velice cennou osobou. Po náročném výcviku se mu podaří infiltrovat do Spojených států amerických a coby své krytí si zvolí provoz umělecké galerie. Ve skutečnosti řídí důmyslně organizovanou síť špionů, přičemž svoji domovinu zásobuje informacemi všeho druhu pomocí vysílačky. Mezi jeho podřízené patří i manželé Rosenbergovi. Osudnou se mu stane spolupráce s podplukovníkem KGB Reinem Häyhänenem.

Jedním z prvních vyměněných je pilot CIA Gary Powers, který je během průzkumné akce nad Sovětským svazem nemilosrdně sestřelen.

Vyměníme?

Zatímco SSSR chce jednomu ze svých nejlepších agentů ulevit, stane se pravý opak. Häyhänen totiž holduje alkoholu a ženám, z obavy vlastního prozrazení proto jednoho dne raději shodí svého šéfa Abela. Pro Američany je to hotový šok, jelikož špiona ve své zemi nečekají. I když je Abel nejprve odsouzen k trestu smrti, nakonec jeho cesta směřuje ke Glienickému mostu. Další výměna se odehraje o skoro dvě desetiletí později, tedy 12. června 1985. Naposledy se ozvou kroky za doprovodu ostřížího zraku obou stran o rok později – 11. února 1986. Tehdy je mezi vyměněnými i český agent Karel Köcher (*1934) s manželkou Hanou.

Za zradu provaz

Mnohem krutější osud čeká na manžele Rosenbergovy, Juliuse (1918–1953) a Ethel (1915–1953). Už v roce 1950 je totiž dvojice obviněna, že Sovětskému svazu vyzradila tajný plán na sestrojení atomové zbraně. Celou situaci zhoršuje fakt, že jsou manželé zapřisáhlými komunisty, což neváhají přiznat. Neprůstřelné důkazy však v jejich případu chybí, roztáčí se proto kolečko sledovaček a informátorských zpráv. Julius při procesu vše popírá, zapojení cizí mocnosti se také nepodaří prokázat. I přesto je verdikt nemilosrdný, americké soudy je za špionážní aktivity v roce 1953 nemilosrdně popraví.

Američané dlouho neotálí a za pilota posílají výměnou Rudolfa Abela, který doplatí na upovídanost jednoho ze svých spolupracovníků.

Kdo je větší hlavička?

Spojené státy americké dávají při zpravodajské činnosti přednost technice, na rozdíl od Sovětů, kteří se vždy spoléhají na lidský faktor a podle toho přistupují k jeho proškolování. Obě strany však vynikají ve vynalézání sofistikovaných družic, které jsou schopné zachytit i místní telefonáty. Přísun peněz do této oblasti je prakticky neomezený, což dá vzniknout například sovětské elektronické štěnici v podobě olivy vhozené do Martini. Při jiné operaci napíchne KGB psací stroj na americké ambasádě, čímž má neomezený přístup ke každému jednotlivému písmenku nebo ukryje štěnici do mohutné dřevěné napodobeniny Velké pečetě USA. Pro dámy existovala i verze pistole ve rtěnce. CIA si zase troufne na vytvoření miniaturních štěnic, které umístí do tvárnic při stavbě nové sovětské ambasády. K zverbování nových potencionálních agentů slouží v minulosti nejčastěji vysoké školy.

Naděje na šťastný konec se pro manžele Rosenbergovi rozplyne v prach. Za své údajné špionážní aktivity proti Spojeným státům jsou v roce 1953 popraveni.
Foto: Wikipedia.org, Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …