Ve 14. století zasáhla morová rána v Evropě a Asii na 200 miliónů lidí. Až doposud se vědci domnívali, že Yersinia pestis, bakterie způsobující Černou smrt, nikdy nepřekročila saharskou poušť. Tato domněnka je však nyní ve vědecké komunitě čím dál častěji zpochybňována.
Vědci zkoumající přímé archeologické, historické a genetické důkazy odhalili možnost, že mor doputoval až do subsaharské Afriky, kde pravděpodobně vyhladil celé místní kolonie.
Gérard Chouin z Univerzity Williama & Mary vyslovil názor, že Akrokrowa, zemědělská komunita založená kolem roku 700 n.l. v jižní části Ghany, byla koncem 14. století zcela opuštěna.
Daphne Gallagher a Stephen Dueppen z Oregonské univerzity zase tvrdí, že lokalita Kirikongo ve městě Burkina Faso, se po tisíc let rozrůstala, dokud se ve 14. století počet jejích obyvatel nesnížil na polovinu.
Zmínka o epidemii se objevila také v etiopských textech z třináctého až patnáctého století, a Marie-Laure Derat z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum uvedla, že Etiopané přijali Svatého Rocha z Montpellierua a Svatého Sebastiána, dva evropské křesťanské svaté spojené s nákazou, jako své vlastní.
Monica Green z Arizonské státní univerzity zjistila, že podskupina morové bakterie, která se nachází pouze ve východní a střední Africe, souvisí s kmenem, který kdysi dávno devastoval Evropu.
Teplo a vlhkost subsaharské Afriky sice vážně poškozují DNA v lidských pozůstatcích, ale vědci budou dále hledat Yersinia pestis v lidských zubech, které v tomto regionu nalezli.
