Vykopávky v různých oblastech světa pomáhají odpovědět i na otázky, jaké potraviny tvořily součást jídelníčku našich předků. Například v izraelské jeskyni Kesem nedaleko Tel Avivu například ukázal, že jedli i želvy.

Zdejší oblast totiž byla obývaná už v období před 200 –400 tisíci lety. „Mnoho lidí si myslelo a nadále myslí, že lovci-sběrači měli zájem jenom o velkou zvěř a nedokázali využít i malá zvířata,“ uvádí Ran Barkaj, archeolog, který se podílí na výzkumu.

Vědci také provedli analýzu 13 lidských zubů vyhrabaných v jeskyni. Její výsledky dokázaly, že kromě velkého množství masa pralidé konzumovali i rostlinnou stravu.

Tajemství nejenom zkažených zubů

Špatný chrup kvůli nesprávnému stravování měli už pralidé, jak prokázaly objevy v jeskyních Taforalt ve střední části Maroka. Lovci a sběrači, kteří zde žili před kolem roku 13 000 př. n. l., jedli podle analýz ostatků žaludy a piniové oříšky.

Uhlohydráty jim proto způsobovaly zubní kazy. Podobu stravy našich předků mohou odhalit i mumie. Z vysušených ostatků pocházejících z krypt sicilských klášterů vědci zjistili, že zdejší pohřbení jedli hlavně ryby, obiloviny a také mléčné výrobky.

Nejstarší zkoumaný vzorek mumie pochází z roku 1599.

Co prozradily vlasy

Analýza vlasů třináctileté incké ženy nalezené v roce 1999 na peruánské sopce Llullaillaco pomohla určit složení její stravy. Dívce, která žila před asi 500 lety, rostly vlasy minimálně dva roky. Vědci z nich zjistili, že rok před smrtí jedla místo brambor více masa a kukuřice.