Nafukovací nemusí být jen matrace nebo plavací kruh. Možností je mnohem víc a na vodu se některé z nich ani nedostanou…
Díky lehkosti a skladnosti však svému účelu slouží skvěle!
Tank
odkdy: 1942
Jak vyhrát bitvu, nebo celou válku? Jedním z osvědčených prostředků je odedávna lest! Zkrátka nenápadně oklamat nepřítele.
S originálním nápadem přijdou během druhé světové války Britové, kteří v roce 1942 v bitvě u El Alameinu poprvé použijí nafukovací tanky. A dokonale tak zmatou Němce, kteří se po jejich zmerčení domnívají, že útok proběhne na jiném místě!
Trik se stane inspirací pro Armádu duchů (Ghost Army), americkou jednotku, která používá právě makety tanků z gumy a tkaniny naplněné vzduchem. Přestože občas ve větru odletí o kus dál, mnohokrát oklamou německá vojska a utají přesuny spojenců.
A technika žije dodnes, nafukovací tanky vytáhnou i Rusové ve válce na Ukrajině.
Přehrada
odkdy: 1957
Stavět klasickou přehradu je zdlouhavé a nákladné. Co když je ale třeba řeku rychle zkrotit, anebo na náročné řešení nezbývají prostředky?
„Mohla by se použít gumová membrána naplněná vzduchem,“ přemítá v 50. letech 20. století americký vodní inženýr Norman Imbertson a získává patent na nafukovací přehradu!
První se objeví v roce 1957 na řece Los Angeles v Kalifornii, postupně si je oblíbí také v Číně a v Japonsku a brzy jsou jich stovky po celém světě. A dobře fungují i jako ochrana před záplavami.
I když se to nezdá, nafukovací přehrady jsou odolné a často až gigantických rozměrů. Nejdelší na světě, Sunbury Fabridam v Pensylvánii, měří 640 metrů a při nafouknutí vytvoří jezero o rozloze 12 km².
Kostel
odkdy: 2003
Na Kamčatce má převahu pravoslavná církev. Katolíci v Petropavlovsku by si také přáli svůj kostel, ale úřady jim jeho stavbu nepovolí.
„Vůbec netuším, jak to vyřešit,“ zoufá tamní kněz polského původu Krzysztof Kowal, dokud mu neporadí přítel, který vyrábí nafukovací hračky. Je to přeci tak jednoduché!
Kostel vážící ve složeném stavu pouze 50 kg zamíří na Kamčatku na podzim 2011, ovšem o žádnou raritu nejedná. První nafukovací kostel postaví už v roce 2003 v Anglii designér Michael Gill a dnes je najdete na řadě míst světa.
Konají se v nich mše, křtiny i svatby. Jeden takový, celý růžový, se objeví v roce 2020 dočasně v Brně.
Stonehenge
odkdy: 2012
Existuje mnoho možností, jak propojit dávnou historii s moderní dobou. Britský umělec Jeremy Deller to však pojme skutečně originálním způsobem. Vyrobí (o něco menší) repliku Stonehnege, ovšem ne z kamenů, ale z plastu. Za 18 minut nafukování je z ní skvělý skákací hrad!
Dílo se objeví nejprve na Mezinárodním festivalu vizuálního umění v Glasgow v roce 2012, pak se přesune do Londýna, kde se stane oblíbenou atrakcí během olympijských her.
Autor nazve dílo Sacrilege neboli Svatokrádež. Očekává, že mnozí jeho pojetí nepřijmou, a chce se tedy případné kritice vyhnout předem.
Myšlenka, že významnou památku si můžeme i užít, je nakonec přijata a nafukovací Stonehenge úspěšně brázdí festivaly v různých zemích světa.
Vesmírný příbytek
odkdy: 2016
K čeho se bude stavět na Měsíci nebo na Marsu? Buďto z materiálu, který je tam dostupný, anebo z toho, co si dovezeme v kosmické lodi. Ve druhém případě je samozřejmě žádoucí, aby byl náklad co nejlehčí. Tedy aby vesmírné domy byly nejlépe nafukovací!
Už na konci 20. století vznikne projekt nafukovacích vesmírných příbytků TransHab, je ale zrušen a nahradí ho BEAM (Bigelow Expandable Activity Module), nafukovací modul pro Mezinárodní vesmírnou stanici.
Ten už se v roce 2016 skutečně sveze lodí Dragon společnosti SpaceX na oběžnou dráhu a po menších potížích se připojí k ISS.
Plánován je na dva roky, nakonec ale slouží jako sklad a zůstat by měl do roku 2028. Hodí se i k testování, jak zvládnou podobné příbytky nárazy meteoritů.
