Studená válka postaví zdánlivě nepřekonatelnou hráz mezi západem a východem. Propaganda, obchodní embarga a diplomatické mlčení „čile“ probíhá i mezi USA a Čínou. Cestu k narovnání vztahů mezi zeměmi nakonec otevře nečekaný diplomat.
Po druhé světové válce se v Číně rozhoří boj o moc mezi prezidentem Čankajškem (1887–1975) a vůdcem komunistické strany Mao Ce-tungem (1893–1976).
USA podporují právě Čankajška, a to jim komunistický revolucionář nemůže zapomenout. Po nástupu komunistů k moci v roce 1949 tak vztahy mezi USA a Čínou padnou na bod mrazu a začíná politika nepřátelské propagandy, diplomatického mlčení i obchodních embarg.
V 80. letech se ale „diplomatická hradba“ mezi nimi zboří. Nejsou to přitom diplomaté obou států, kteří k tomu přispějí nejvíc, ale hráči ping-pongu.
Čína potřebuje nového spojence
V roce 1959 je vůdce Čínské lidové republiky Mao Ce-tung přesvědčen o tom, že vypukne atomová válka se Sovětským svazem. Svoji zemi tak od Ruska i všech ostatních zemí komunistického bloku zcela odstřihne.
Rok předtím navíc zahájí svoji politiku Velkého skoku, která do roku 1961 způsobí hladomor a zabije až 40 milionů lidí. Čína je v kleštích. Ostatní komunistické země jí nepomohou. Svoji pozornost tak obrací k tomu nejméně očekávanému spojenci.
Spojeným státům americkým. Vůdce čínské komunistické strany totiž věří, že právě spojenectví s USA by mohlo fungovat jako odstrašující faktor.
Spojené státy v čele s prezidentem Richardem Nixonem (1913–1994) zase vidí v Číně spojence pro ustanovení stability na dálném východě.
Let it be
Obě mocnosti tak k sobě již v 70. letech tajně hledají cestu. V roce 1971 se v Japonsku koná Světový šampionát ve stolním tenise.
Americký hráč Glenn Cowan (1952–2004) jednoho dne nastoupí do autobusu, který je v tu chvíli plný čínských hráčů ve svých klasických rudých tričkách.
Většina Číňanů si Američana s dlouhými vlasy nedůvěřivě prohlíží, ale v té době nejlepší čínský hráč Čuang Ce-tung (1940–2013) je z jeho přítomností nadšený.
Vykročí k devatenáctiletému mladíkovi s podáním ruky a vesele si s ním skrze tlumočníka povídá. Na rozloučenou mu dokonce věnuje obrázek Žlutých hor v Číně.
Následující den mu laskavost Cowan oplatí a jako dárek přinese Ce-tungovi tričko s hippies symbolem míru a větou z písně od Beatles „Let it be“ (nech to být).
Nečekaná příležitost
Tento moment zachytí novináři a z nečekaného čínsko-amerického přátelství se stane hlavní událost turnaje. Přitom mají čínští hráči přísný zákaz se s Američany na turnaji stýkat. Mao Ce-tung v tom ale vidí příležitost.
„Čuang Ce-Tung není jenom výborný hráč, ale také diplomat,“ poznamená prý nejvyšší čínský hodnostář. Věci naberou rychlý spád. Samotný Mao pozve americkou výpravu stolních tenistů do své země.
Historická návštěva začne 10. dubna 1971. Z nevýznamných sportovců se stanou možná nejdůležitější američtí diplomaté.
Pingpongová politika
Celá jejich výprava včetně jejich utkání v ping-pongu se nese v duchu hesla „Napřed přátelství, pak soutěžení“. Čínští hráči dokonce nechávají své notně slabší protivníky často vyhrát. „Věděla jsem, že tam nejsou jenom kvůli hře.
Důležitější bylo dosáhnout toho, čeho nebylo možné dosáhnout řádnou diplomatickou cestou,“ řekne později deníku New York Times hráčka Čeng Min-č‘ (*1945). Začíná tak něco, co se později nazývá „pingpongová diplomacie“.
14. dubna Nixon ohlásí zmírnění obchodního embarga. V roce 1972 se na oplátku čínský tým podívá do USA a hned v únoru téhož roku se prezident Nixon vypraví do Číny. Je to první oficiální krok k normalizaci čínsko-amerických vztahů.
