Vzduchem třeskne několik výstřelů. Ochranka amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta okamžitě zasahuje. Snaží se odvést svého svěřence do bezpečí. Jenže hlava státu se otáčí. Když vidí, jak se jeho přítel potácí a sesouvá k zemi, nařizuje zastavit auto.
Zraněného Antonína Čermáka vzápětí nakládají do vozu a okamžitě míří do nemocnice…
Antonín Čermák (1873–1933) začíná v Americe od nuly. Projde několik zaměstnání, zkouší to třeba na chicagských jatkách, kde se tehdy dají vydělat docela slušné peníze. Nakonec se ale rozhodne, že nejlepší je být sám sobě šéfem.
Odvážně se v pouhých 19 letech vrhne na podnikání a otevírá si povoznictví. Odvaha, píle, pracovitost a cílevědomost přinášejí výsledky. Antonín Čermák začíná paběrkováním s jedním potahem a postupně se vypracuje na majitele firmy vlastnící 40 povozů.
Štěstí má vrchovatě i v osobním životě. Roku 1894 požádá o ruku Češku Marii Hořejšovou a následuje veselka. Nic mu nechybí. Má spokojenou rodinu – žena mu postupně přivede na svět tři dcery – a rozjeté podnikání. Přesto začíná pokukovat po něčem novém…
Cesta do politiky
Jako samouk se Čermák pořád vzdělává. Zvládne vystudovat večerní střední školu, a dokonce i práva. Roku 1900 se stává soudním vykonavatelem. Korupční a mafiánské praktiky, kterými je tehdejší Chicago prorostlé, mu pijí krev.
Na rozdíl od mnoha lidí jenom nenadává, ale chce také přiložit ruku k dílu. Stává se členem demokratické strany. Na schůzích se potkává s pestrou paletou přistěhovalců, Čechy počínaje a Skandinávci nebo Iry konče.
„Očistíme úřady a policii od korupce,“ přesvědčuje své stranické kolegy a ti mu uvěří. Není totiž povýšený, a tak získává sympatie i u černošské komunity.
Hlasy mnoha příznivců ho ve volbách roku 1902 katapultují do poslaneckého křesla v parlamentu státu Illinois. Do toho začne čile obchodovat s pozemky.
Rivaly válcuje
Čermák stoupá stále výš a výš. Je si vědom toho, že pokud opravdu chce zatočit s korupcí, musí proniknout do ještě vyšších pater politiky. Proto se v komunálních volbách roku 1909 stává jeho cílem chicagská městská rada.
Jako příslušníkovi demokratické strany se mu překvapivě dostane velké podpory i od republikánů. „Reprezentuje důstojně českou menšinu,“ shodují se lidé. Členem městské rady za dvanáctý volební obvod – čtvrť Bridgeport – se proto stává docela hladce.
Na židli zdejší městské rady se docela zabydlí. Dokonce natolik, že je roku 1931 zvolen starostou Chicaga. Všichni už mají dost předchozího prohnilého a úplatkářského republikánského vedení, a tak Čermák svého protikandidáta převálcuje o 200 000 hlasů.
Kandidát na smrt?
Hned po převzetí funkce starosty Čermák dokazuje, že svá slova o boji s korupcí myslel naprosto vážně. Už bylo na čase.
Město totiž ovládá gangster Al Capone (1899–1947), který má v dobách prohibice, schválené Kongresem 28. října 1919, pod palcem nelegální obchod s alkoholem. Do té doby se politici a policisté nechali od něj uplácet.
Dokonce došlo k tomu, že Al Caponovi pistolníci v policejních uniformách postříleli přímo na ulici své konkurenty. Na Čermáka ale úplatkářské praktiky neplatí. Rázně se jim postaví. Zakládá speciální policejní oddíl pro boj s mafií.
„Při raziích v gangsterských doupatech střílejte první a dbejte na to, aby byla střelba efektivní!“ instruuje svoje ostré hochy a informace proniknou i do tisku. Situace v chicagských ulicích ale zřejmě není tak černobílá. „Ani Čermák nebyl nevinný.
Bojoval všemi dovolenými i nedovolenými prostředky.
Využíval jiné mafiánské gangy, bral tučné úplatky za udělování městských zakázek a černé peníze zase investoval – třeba na odstranění svých nepřátel,“ tvrdí ovšem současný publicista Libor Budinský.
Vyslovuje dokonce domněnku, že se starosta kvůli tomu ocitl na černé listině mafiánů coby horký kandidát na smrt. Právníci se proti Čermákovu postupu bouří. „Je to protizákonné,“ křičí nad postupy speciálního oddílu. Starosta se ale svých policistů vždy zastane.
Nešťastná oběť
Čermák prorokuje, že Franklin Delano Roosevelt (1882–1945) vyhraje v listopadu 1932 prezidentské volby a nemýlí se. Sám se o to nemalým dílem přičiní svojí podporou.
Když se nově zvolený prezident vydává krátce před svojí inaugurací na návštěvu státu Florida, v Miami se s ním setkává Čermák, který tu strávil Vánoce roku 1932 a první týdny nového roku.
Prý proto, že musel z Chicaga zmizet před mafií…Je středa 15. února 1933. Roosevelt připlouvá v jachtě do přístaviště v Miami a přesedá do otevřeného auta, když ho Čermák osloví. Potřebuje získat finanční podporu pro Chicago. Náhle se davem prodírá neznámý muž.
Vytáhne pistoli a střílí. Přihlížející žena ho strčí do ruky. Zřejmě proto nezasáhne Roosevelta, ale pět lidí okolo včetně chicagského starosty. Čermák je na tom ze zraněných nejhůře.
„Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy,“ zašeptá ještě starosta prezidentovi během jízdy do nemocnice. Umírá 6. března 1933, protože se ke zranění přidal zápal plic a zánět pobřišnice a tlustého střeva.
