Povahou skromný a zdrženlivý. Nepije alkohol, nekouří, preferuje zdravou stravu. Ke svému otci i k ženám má komplikovaný vztah. Svoje dílo by nejraděj nechal spálit. Je zkrátka svéráznou osobností.

Franz Kafka (1883–1924) dokonce dodržuje speciální dietu podle Američana Horace Fletcher (1849–1919), který tvrdí, že „každé sousto je potřeba prožvýkat stokrát, teprve potom je možné ho polknout.“ Jestli za štíhlostí českého spisovatele Franze Kafky (1883–1924) stojí tento stravovací režim nebo geny ale není jasné.

Také vynechává maso. Proč? „Člověk se u stolu směje, povídá si, a zatím mu malinké kousky masa hnijí mezi zuby a tvoří bakterie,“ říká k tomu on sám.

V jakém podhoubí se zrodila kariéra spisovatele, díky kterému dnes přijíždí do Prahy davy turistů, aby si prohlédli místa spojená s jeho osobou? Jeho otec, židovský obchodník s galanterií Hermann Kafka (1852–1931), je značně arogantní.

Franz s ním má značně složitý vztah. Julie Kafkové (1856–1934) tráví v manželově obchodě 12 hodin denně a děti, Franz a jeho tři sestry Gabriela, Valerie a Otýlie v péči chův. Svůj vztah k otci Kafka vtělí v roce 1918 do díla Dopis otci.

Azyl poskytne sestra

Jistotou je pro něj práce právníka v pojišťovně. Česká metropole je pro něj velkou inspirací. „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo –.

Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout,“ píše svému příteli Oskaru Pollakovi v roce 1902. V roce 1917 se u něj projeví příznaky tuberkulózy.

V práci si proto bere dovolenou a odjíždí za sestrou Otýlií (1892–1943), ke které má z celé rodiny nejblíž, do Siřemi v lounském okrese Louny. Tady má čas tvořit a napíše spoustu povídek.

Ovšem je příliš sebekritický, a proto jeho dílo české veřejnosti představí jeho přítelkyně a překladatelka Milena Jesenská (1896–1944).

I s ní má hodně komplikované vztahy, což platí i pro jeho snoubenku Felice Bauerovou (1887–1960). Nejvíce se proslaví romány Proces, Zámek a Amerika, ovšem až po své smrti.

Přítel přání nevyhoví

Umírá 3. června 1924 a v rakouském sanatoriu Kierling na tuberkulózu hrtanu. Krátce poté se v pozůstalosti najde dopis z roku 1921 adresovaný jeho příteli Maxi Brodovi (1884–1968), kde Kafka píše:

„Všechno, co se nachází v mé pozůstalosti… deníky, rukopisy, dopisy, cizí i vlastní, kresby atd., všechno bez výjimky spálit, stejně tak všechno napsané či kreslené, co máš Ty nebo jiní.“ Maxe to nepřekvapí, dobře ví, Franz byl velmi sebekritický.

Brodovi je pálení rukopisů proti mysli. Byl to navíc právě on, kdo nejednou přesvědčil přítele, aby svoje díla vydal. I ve druhém dopise z pozůstalosti, který Maxovi napsal o rok později, trvá na spálení textů, ale jmenuje několik, které může ušetřit:

Topič, Ortel, Proměna, Venkovský lékař, V kárném táboře a Umělec v hladovění.  Brod se radí s Kafkovou matkou, jak s díly naložit. I ona je proti jejich spálení. Brodovi tak vděčíme za to, že se Kafkova pozůstalost dochovala.