S koncem provozu raketoplánů se zdálo, že se lidská touha dobýt vesmír přesunula opět jen do říše fantazie. Jenže právě díky bujné fantazii jednoho muže, Američana Elona Muska, přichází pro vesmírné programy lepší časy.

Jakou roli v tom bude hrát společnost SpaceX? A co ostatní soukromé společnosti?

Až do roku 2011 byly tahouny dobývání vesmíru raketoplány programu Space Shuttle americké vládní organizace NASA. Celkem pět raketoplánů se ale nakonec ukázalo jako velmi nevýnosná investice a NASA program ukončila.

Jen o rok později svět obletěla zpráva, že je na scéně nový hráč. Soukromá společnost SpaceX, patřící americkému podnikateli a investorovi Elonu Muskovi (*1971), vypravila v květnu roku 2012 první komerční zásilku k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Odstartovala tak novou éru objevování vesmíru.

Úspěšné začátky

Příběh začal ale ještě mnohem dříve. Musk založil SpaceX už v roce 2002. Reagoval tak na postupný ústup NASA z vesmírných programů.

Ačkoliv stál proti takovým zavedeným společnostem, jako je například Boeing, a o vypouštění raket do vesmíru vlastně nic nevěděl, velmi brzy je převálcoval.

Jako soukromá společnost se chtěla SpaceX soustředit na vypouštění satelitů na oběžnou dráhu Země a na doručování nákladu do vesmíru, a to za co nejméně peněz, nejlépe se ziskem.

Díky svým nápadům získal Musk dávno předtím, než vypustil první raketu, od NASA smlouvu na téměř 400 milionů dolarů, tedy na více než 10 miliard českých korun.

První selhání

V roce 2005 tak SpaceX začala stavět svou první raketu, která je později pojmenována Falcon 1. Musk sliboval, že během pěti let budou mít kompletní vydělávající vesmírný program.

NASA s nimi zároveň již počítala pro dovážení nákladu na ISS. Tehdy ale přišly komplikace, které společnost málem zničily. První tři starty Falcon 1 totiž skončily selháním a SpaceX začaly docházet peníze.

Samotný Musk, dnes pravděpodobně nejbohatší člověk na světě, se ocitl na pokraji bankrotu. Zbylo mu 30 milionů dolarů, asi 767 milionů korun, které rozdělil mezi SpaceX a svou další společnost, nazvanou Tesla. Obě tím zachránil, nutně ale potřeboval další finance.

První soukromá raketa

Čtvrtý pokus startu Falcon 1 byl už ale naštěstí úspěšný. V září roku 2008 se 21 metrů dlouhý stroj stal první soukromě financovanou kosmickou raketou, která dosáhla oběžné dráhy a úspěšně na ni vynesla náklad.

V červenci 2009 pak na oběžnou dráhu vypustila také družici RazakSAT patřící Malajsii. Dokázala tak něco, čeho byly zatím schopné pouze NASA a ruský program Roskosmos.

Díky tomu získala SpaceX od NASA další finance a mohla pokrčovat ve svých plánech – ve stavbě větší rakety.

Vesmírný dopravce

Onou větší raketou se stal Falcon 9, u něhož SpaceX rovněž experimentuje s opakovaným použitím.

Vyvinula proto ještě nákladní kosmickou loď Dragon, kterou měl do vesmíru vynést právě Falcon 9. To se poprvé podařilo v roce 2010 a dva roky nato už SpaceX mohla slavit.

Dokázali úspěšně dopravit a předat náklad Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), čímž si tuto roli přepravce zajistili i do dalších let. Díky fungujícímu částečnému opakovatelnému použití lodi Dragon je to navíc stálo mnohem méně peněz než jiné společnosti!

To začali velmi brzy pociťovat jiné společnosti, působící na stejném trhu. SpaceX získává dodnes většinu smluv a první vesmírnou misi placenou soukromým zákazníkem podnikla už v roce 2013.

Další nehody

Velmi záhy dosáhla SpaceX takové úrovně, že jí je povolena přeprava lidských posádek. O Muskovi se psalo jako o „skutečném Iron Manovi“. Přesto se jim nevyhýbaly nehody.

Falcon 9 poprvé explodoval v roce 2015, při svém sedmém letu k ISS, podruhé pak zhruba o rok později. Ztráty způsobené nehodami jen podnítily Muskovu snahu a opakované použití raket.

Při 20. letu už první modul Falcon 9 dosedl do moře bez většího poškození, při dalších pak dokázal přistát na samostatné, drony řízené plošině na moři, čímž se zamezilo jakémukoliv zničení slanou vodou. Byl také úspěšně znovu do vesmíru vyslán, takže opět klesla jeho cena.

Auto i lidé

V roce 2017 za sebou SpaceX měla přes 100 úspěšných letů pro vládu i soukromé zákazníky. Postavila ještě raketu Falcon Heavy, jejímž testovacím nákladem se stal červený automobil Tesla.

Důležitým milníkem ale byl květen 2020. Dva astronauti NASA, Doug Hurley (*1966) a Bob Behnken (*1970), v modelu Dragon úspěšně dosáhli oběžné dráhy a také vystoupili na ISS. SpaceX si tak opět připsala prvenství, žádná jiná soukromá společnost to dosud nedokázala.

Musk rozhodl, že je čas na další projekty. Protože již dlouho snil o přistání na Měsíci, případně na Marsu, společnost začala budovat nosnou raketu Starship.

Ta má být kompletně opakovaně použitelná a schopná unést posádku, náklad, palivo nebo modul pro přistání na jiné planetě.

Hvězdný vláček

Raketa Starship je stále ve výstavbě, první pokusný let má proběhnout na konci tohoto roku. SpaceX s ní má ale již velké plány. Měla by umožnit další objevování vesmíru a časem také Muskovu vysněnou kolonizaci Marsu.

Dalším aktuálním velkým projektem SpaceX je obrovská síť satelitů, známá pod názvem Starlink. Do příštího roku jich má být vypuštěno celkem 4 tisíce, zajistit mají mobilní a internetové připojení pro celý svět.

Už nyní jich po oběžné dráze krouží více než 3 tisíce, v noci je na obloze můžeme občas spatřit. Plánovaný konečný počet satelitů je ale ještě daleko vyšší, až 42 tisíc!

Další společnosti

Ač to tak možná nevypadá, Muskova SpaceX není ani zdaleka jedinou soukromou společností, zabývající se lety do vesmíru.

Největším rivalem je stále Boeing, který aktuálně vyvíjí vesmírnou loď, která by také vozila astronauty k ISS. O smlouvu na dovoz nákladu na ISS se SpaceX nějaký čas dělila s Orbital Sciences, se společností United Launch Alliance zase válčí o možnost zapojení se do vývoje vojenských technologií obrany.

V budoucnu by se potenciálním konkurentem mohla stát také společnost Blue Origin, patřící Jeffu Bezosovi (*1964), s nímž Musk také obvykle soupeří o titul nejbohatšího člověka na světě.

Kromě těchto větších společností se objevuje řada menších, které se chtějí soustředit na dovolené na oběžné dráze pro bohaté. Žádná z nich ale zatím není úspěšná.

Co bude dál?

Dobývání vesmíru je tak v plném proudu. SpaceX asi v nejbližší době nikdo o její vůdčí roli nepřipraví, přesto je díky množství podobných společností budoucnost letů do vesmíru zajištěna.

Velký prostor se pro všechny otevře v roce 2030, kdy přestane fungovat Mezinárodní vesmírná stanice. Zhruba o rok později už by měla havarovat do Pacifického oceánu. Kdo nebo co ji nahradí?

Pokud se splní Muskovy věštby, budeme během následujících desetiletí cestovat do vesmíru čím dál více a za méně peněz. Dostaneme se až na Mars?