Scénář zániku dinosaurů, který dnes považujeme za nejpravděpodobnější, je dopad asteroidu do oblasti mexického poloostrova. Asteroid však zřejmě nebyl jediným důvodem, proč se prehistoričtí obyvatelé naší planety nedočkali dneška.
Viníkem je podle nejnovějších výzkumů alespoň zčásti také sopečná činnost. Časté a mohutné erupce se vyskytly hlavně ve střední části Indie, na Dekánské plošině.
Osudný popílek
Zdejší pozůstatky po erupcích, především silná vrstva čediče na ploše přesahující 500 000 kilometrů čtverečních, pocházejí právě z doby, do které datujeme i vyhynutí dinosaurů.
„Na základě našich výzkumů můžeme s jistotou potvrdit, že erupce začaly zhruba 250 000 let před vyhynutím dinosaurů. Trvaly přitom celkem 750 000 let,“ tvrdí geolog Blair Shoene.
Vulkanická činnost, která měla devastační účinky, je sice vědecky dokázaná, nejednalo se však o hlavní příčinu zmizení dinosaurů z povrchu zemského.
Kvůli popílku, který se zvedl do ovzduší a zastínil Slunce, se však změnily klimatické podmínky, což mohlo v důsledku narušit stabilitu jejich populace.
Vyhynuli by i bez asteroidu?
Podle britských vědců Stevea Brusattea a Richarda Butlera se dinosauři stali obětí shody nešťastných náhod.
Vlivem klimatických změn, které vyvrcholily erupcemi, se zvýšila hladina oceánů, zastavil se fotosyntetický proces rostlin, navíc mnoho dinosauřích druhů vyhynulo už dříve a potravní řetězec proto nestál na pevných základech… Dinosauři tak byli mimořádně zranitelní, když se na obloze objevil asteroid Chicxulub.
„Kdyby asteroid neudeřil, tak by tu dinosauři stále byli, a my pravděpodobně ne,“ tvrdí Butler.
Jeho kolegové z kalifornské univerzity v Berkley však věří, že dinosauři by právě vlivem sopečné činnosti a změny klimatu vyhynuli i bez zásahu asteroidu, jen možná o něco později.
