Symbolem nelítostných a odvážných bojovnic se stal mytický kmen Amazonek. Nebyly ale zdaleka jedinými ženami, které si svou udatností vysloužily obdiv zkušených válečníků a strach protivníků. Ať už v dobách, kdy se války vedly mečem, nebo později, kdy přišly na řadu pušky a také letadla a tanky.
Hippolyta
Kdy a kde žila: nevíme
Obávané Amazonky se staly legendou, která přetrvala věky a symbolizuje všechno, co si pod pojmem válečnice dokážeme představit. Bitvy s kmenem bojovnic, které si uřezávaly prs, aby mohly lépe střílet z luku, popisuje řada antických historiků. V moderní době byly ale považovány za pouhý mýtus. Výzkumy archeologů ale ukazují, že i tato legenda mohla mít svůj skutečný základ.
Jana z Arku
Kdy a kde žila: 1412–1431, Francie
Jako sedmnáctiletá dívenka ze selské rodiny se sama vypravila, aby zachránila Francii před útlakem Angličanů a vrátila jí panovníka. Získala podporu samotného francouzského krále Karla VII. a také obdiv a věrnost svých spolubojovníků. Slyšela prý andělské hlasy a považovala se za vyvolenou. Osud jí pak připravil řadu slavných vítězství, ale také tragický konec. Byla upálena jako kacířka.
Kenau Simonsdochter Hasselaer
Kdy a kde žila: 1526–1588, Nizozemí
Nizozemské město Haarlem patřilo mezi bohatá centra obchodníků a řemeslníků, v 16. století ale i sem dolehla tvrdá ruka španělské nadvlády a město se vzbouřilo. Právě tady se zrodila legenda Kenau. Obchodnice se dřevem, která se proměnila v kapitánku oddílu dobrovolnic tak houževnatých a odvážných, že zakolísala i španělská přesila obléhající město v roce 1572.
Mai Bhago
Kdy a kde žila: 18. století, Indie
Své legendární bojovnice má také Indie, jedna z nich přitom žila poměrně nedávno, na přelomu 17. a 18. století. Jmenovala se Mai Bhago a dnes je uctívána jako svatá. Patřila k sikhkům a dokázala se čtyřicítkou věrných bojovníků zachránit vůdce svého náboženství z rukou Mughalských oddílů. Bhago jako jediná bitvu přežila a vůdce Sikhů Góbinda Singha si ji vybral jako strážce.
Lýdie Vladimirovna Litvjaková
Kdy a kde žila: 1921–1943, Sovětský svaz
V SSSR za 2. světové války však vznikly hned tři čistě ženské letecké pluky – dva bombardovací a jeden stíhací. Mezi pilotkami stíhaček pak zářila hvězda Lýdie Litvjakové. Bohužel však jen krátce. Po dosažení 12 sestřelů se stroj dvaadvacetileté pilotky zřítil u vesnice Dmitrivka. Její ostatky byly identifikovány až v roce 1979, ale okolnosti smrti Litvjakové zůstávají záhadou.
Metalové školačky, vousatý wrestler s copánky a růžovou sukýnkou, nebo středověký metal, to jsou jen některé ze zvláštností japonského rocku. Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Japonsko je hodně jiný kraj, což má ovšem tu výhodu, že není zatíženo stereotypy západní kultury. To platí nejen pro výtvarné umění či poezii, ale také pro rockovou hudbu. […]
Kostelů se v naší zemi vyskytuje jako hub po dešti. Praktická větší i menší vesnice se pyšní více či méně výpravným kostelíkem. Kdo ale v průběhu staletí financoval stavbu kostelů hlavně v malých městech a vesnicích? V některých případech poskytla peníze a mnohdy i pozemek na stavbu kostela místní šlechta, tedy majitelé daného panství. Jinde se […]
V novém rozvojovém území Zoo Liberec s názvem Údolí ohrožené divočiny vznikla nová zábavná a vzdělávací stezka. Tu pro děti a širokou veřejnost připravili a otevřeli ve spolupráci s libereckou zahradou žáci a paní vychovatelky Základní školy Doctrina. Jaká bude budoucnost? Naučnou stezku, která vede v místech budoucích výběhů pro tygry a medvědy, připravili za […]
Co si představíte, když se řekne řecká kuchyně? Olivový olej, bylinky a zeleninu – správně. Musaka, souvlaki, gyros nebo tzatziki – také správně. Ovšem portfolio lahůdek připravovaných ve Středozemí je mnohem širší, než tušíte. Pravděpodobně nejstarší kuchařkou mapující základy řecké kuchyně je spis Athenaea z Naukratisu. Kniha Deipnosophistae čili Večeře učených líčí například přípravu kuliček […]
V románech a filmech se velice často objevuje právo první noci. Hodně se hovoří o tom, jestli opravdu existovalo, nebo jde jenom o smyšlenku. Jak to ve skutečnosti bylo? V literatuře i filmových zpracováních různých historických příběhů se sice vyskytuje obyčej, podle kterého měl středověký feudál právo strávit první noc po svatbě s novomanželkou kteréhokoli […]
Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907), objevitele periodické tabulky prvků, nikdo nezpochybňuje. Přesto právě on se Nobelovy ceny za své vědecké dílo bohužel nedočkal. Stojí za tím obyčejná závist! Komise sice Mendělejeva v roce 1906 doporučí jako hlavního kandidáta na ocenění, jenže Královská akademie nakonec dá na názor švédského chemika Svanteho Arrheniuse (1859–1927). […]
