Je 15. dubna 1865 a ve Fordově divadle ve Washingtonu právě americký prezident Abraham Lincoln sleduje v čestné loži představení Náš americký bratranec.

Je to přitom pouhých šest dní poté, co byla podepsána mírová smlouva, která ukončila americkou občanskou válku.

Vojska Unie v ní porazila jižanské státy Konfederace a kromě jiného zrušila v těchto státech otroctví, které bylo doposud velice výnosným byznysem a zdrojem levné pracovní síly. Mnozí příznivci Konfederace se však s takovým výsledkem odmítají smířit.

Mezi nimi je i významný herec John Wilkes Booth, který se rozhodne, že s tímto stavem musí něco udělat.

Nejprve sice on a jeho spojenci plánují prezidenta „jen“ unést, ale z toho nakonec sejde, protože prezident nedorazí na představení, na kterém plánovali únos uskutečnit.

15. dubna se tedy Booth rozhodne provést jiný plán a míří do prezidentovy lože ve Fordově divadle. Prezidentův osobní strážce John Frederick Parker není na svém místě před dveřmi.

Poněkud paradoxně působí fakt, že se s Boothem během přestávky v představení potká v nedaleké hospůdce, kde si herec dopřává skleničku na kuráž. Není jasné, jestli se poté vrátí do divadla, ale ve chvíli, kdy dorazí Booth, není přítomen.

Jedna rána

Booth zná hru nazpaměť a čeká na vtipnou pasáž, aby smích diváků přehlušil zvuk výstřelu. Jakmile věta zazní, prezident se usmívá. V ten moment Booth vstoupí dovnitř a zezadu mu svým jednoranným Deringerem prostřelí hlavu.

Armádní důstojník Henry Rathbone, který je s prezidentem v lóži, nestihne zareagovat včas, ale ihned po výstřelu se vrhne na Bootha. Ten však vytáhne nůž a bodne ho do ruky, pak seskočí z lóže na pódium.

Při dopadu si zlomí kotník, ale přesto se mu podaří uprchnout. Traduje se, že předtím něco vykřikne k překvapenému publiku, podle jednoho svědectví latinský citát „Tak patří tyranům!“, podle jiného „Jih je volný!“

Těžce zraněného prezidenta přenesou do domu naproti divadlu. Má prostřelenou lebku, kulka zůstala uvnitř. Všichni lékaři včetně osobního prezidentova lékaře Roberta Stonea se shodují, že nemá šanci přežít. I přes všechnu jejich snahu ráno 15. dubna v 7:22 vydechne naposledy.

Další cíle

Vzbouřenci měli v plánu kromě prezidenta zabít i ministra zahraničních věcí Williama Sewarda, kterého v jeho sídle Lewis Powell pobodá, ale Seward útok přežije, a viceprezidenta Andrewa Johnsona.

Určený atentátník George Atzerodt do sebe ale v hospodě kope na odvahu jednu skleničku za druhou, až se zpije skoro do němoty a nakonec se k činu vůbec neodhodlá.

Na Bootha a jeho spojence je vypsaná odměna padesáti tisíc dolarů, protože známého herce poznají v divadle stovky svědků. Booth mezitím prchá do Virginie a dál na jih. 26. dubna jsou však on a David Herold obklíčeni na Garrettově farmě.

Booth se odmítne vzdát se slovy, že ho nedostanou živého. Poté, co vojáci zapálí stodolu, kde se skrývá, ho seržant Boston Corbett střelí do hlavy do téměř stejného místa, kam Booth zasáhl Lincolna. Umírá asi dvě hodiny nato.

Mahátma Gándhí je dodnes oslavovaným hrdinou indického boje za nezávislost, který se v průběhu a po konci druhé světové války Velká Británie marně snažila potlačit zbraněmi.

Už před více než dvaceti lety je jako vůdčí osobnost protestů obviněn z událostí ve vesnici Čauri Čaura, kde dav zapálí policejní stanici, ve které uhoří 22 policistů, a na dva roky uvězněn.

Propuštěn je po akutním zánětu slepého střeva a riskantní operaci, ale musí začít prakticky od nuly.

Indický boj za nezávislost propukne už v roce 1930, ale Gándhí je i přes ztráty a utrpení, kterými prošel, v jeho čele. Britská vláda se ho pokouší potlačit, Gándhího uvrhne opět do vězení a spolu s ním na šedesát tisíc Indů, ale odpor už nezastaví.

Vypukne druhá světová válka, ale Indové odmítnou okupantům slepě pomáhat, ačkoliv Gándhí sám odsuzuje Hitlera i nacistické ideje.

Jakmile je ale opět uvězněn, odpor lidu dostupuje vrcholu a Britové odpoví brutálním bombardováním vesnic a měst, při kterém zemře 25 tisíc lidí. Odpor je potlačen a následný hladomor zabije miliony lidí.

Konec nadějím

Po konci druhé světové války se okupační vojska stáhnou, ale v Indii vypuknou náboženské nepokoje mezi hinduisty a muslimy. Muslimové vyhlásí svatou válku, vraždí hinduisty a nutí je uznat islám, ti jim oplácí tím samým.

Gándhí se marně pokouší rozbroje zastavit, je už příliš pozdě. Situace se rozhodnou využít Britové, které náboženské sváry v Indii ukončí. Pod jednou podmínkou, že se země rozdělí na dvě dominia – hinduistické a muslimské, čili dnešní Indii a Pákistán. Gándhího vize sjednocené svobodné Indie se rozpadá.

Nepokoje však pokračují dál a pákistánská vojska vtrhnou do sporné oblasti Kašmíru. Vypukne válka mezi oběma zeměmi a indická vláda v odvetě zastaví převod 500 milionů rupií, který byl součástí dohody.

Zastřelen na procházce

Gándhí na protest vyhlásí další ze svých neomezených hladovek, dokud nebude uzavřen mír. Indická vláda nakonec peníze pošle, ale hinduisté považují Gándhího jednání za zradu. Skupina hinduistických radikálů se proto rozhodne vůdce boje za nezávislost zbavit.

První pokus se nezdaří, ale 30. ledna 1948 Gándhího zastihne při večerní procházce v Novém Dillí muž jménem Nathuram Godse a osmasedmdesátiletého muže zastřelí. Sám se okamžitě vzdá policii, je odsouzen k smrti a 15. listopadu 1949 popraven.