Skip to content

Smrt historika Josefa Šusty: Před soudem dal přednost vltavským vodám

Rakev nesmí být zahalena státní vlajkou,“ zní v roce 1945 příkaz z ministerstva vnitra. Pohřeb historika, kterému Češi vykázali místo na černé listině kolaborantů, proto bude chudý. Odepřou mu i poslední poctu.

Nad historikem Josefem Šustou (1874 – 1945), který vnímal české dějiny v širších souvislostech a odmítal sebestředné hraní si na vlastním písečku, visí na konci 2. světové války obvinění z kolaborace s Němci.

V Evropě uznávaný dějepisec, penzionovaný profesor všeobecných dějin na Karlově univerzitě, od září 1920 do září 1921dokonce ministr školství a národní osvěty, se hroutí pod obrovským psychickým tlakem.

České dějiny se Josef Šusta snažil vnímat v širším kontextu. Nakonec ale čelil obvinění z kolaborace s Němci.

Dva spolužáci a prezidenti

Cesty osudů dvou spolužáků z českobudějovického gymnázia z 80. let 19. století jsou si podezřele podobné. První z nich, Emil Hácha (1872 – 1945), se 30. listopadu 1938 stává prezidentem Česko-Slovenské republiky v okleštěných hranicích po Mnichovské dohodě, druhý Josef Šusta začátkem roku 1939 také přijímá prezidentskou funkci jako hlava České akademie věd a umění.

Oba prezidenti se ocitají v nezáviděníhodné pozici a kompromisy při jednáních s německými okupanty jsou na denním pořádku. Pro historika Šustu se situace vyostřuje hlavně v období po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha (1904 – 1942) v květnu 1942.

„Šusta byl nucen projevovat loajalitu k Říši a volit různé úhybné manévry, aby narůstající tlak vydržel,“ píše současný český historik Josef Blüml.

S Emilem Háchou jsou spolužáci z gymnázia a pojí je i nelehký osud.

Setkání s ropuchou odmítá

Přesto se Šustovi daří prosadit některé věci. Na rozdíl od jiných protektorátních institucí, zaměstnanci Akademie mohou psát a vést korespondenci česky a nemusí skládat jinak povinné zkoušky z němčiny.

Na zdech tu také chybí portréty Háchy a Hitlera. Na nedostatky se přijde teprve před příchodem kontroly z ministerstva školství v březnu 1944. Obrazy se narychlo dokupují a instalují. Hajlovat ovšem Šusta odmítá a pomsta na sebe proto nenechá dlouho čekat.

Protektorátní ministr školství Emanuel Moravec (1893 – 1945) snižuje dotace pro Akademii. Když se to její prezident dozví, chce žádat o jejich zvýšení. Sotva si ale u spolupracovníků ověří, že Akademie bez dotace nějakou dobu vydrží, setkání s „ropuchou“, jak Moravcovi přezdívá, ihned odmítne.

Po atentátu na Reinharda Heydricha už bude jenom hůř.

Pracovat smí dvě hodiny denně

Nervy ale má vybičované na nejvyšší míru. „Byl povahy uzavřené, málo sdílné. Tíha doby na něho velmi působila,“ vzpomíná na Josefa jeho přítel z Akademie Blahoslav Šeplavý. Myslí si také, že Šusta o sebevraždě uvažoval delší dobu a připravoval se na ni.

Souviselo to s jeho zdravotním stavem, protože se utápěl v těžkých depresích. „Trpěl děsivou nespavostí. Bylo mnoho nocí, které proseděl v lenošce. Ráno trpěl závratěmi. Jedinou úlevu nalézal ve své vědecké práci, kterou mu lékař dovolil vykonávat dvě hodiny denně,“ líčí Šeplavý. Přesto historik dál sepisoval dějiny doby posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. Nepřízni doby čelil také sepisováním svých vlastních vzpomínek.

Do setkání s Emanuelem Moravcem se historik dvakrát nehrne.

Odepsaný člověk volí sebevraždu

Především londýnský exil ale odsuzuje Šustovo pozitivní hodnocení německé kolonizace českého pohraničí, na němž historik trvá kvůli objektivitě. Zničený dějepisec rezignuje na všechno. „Vůbec žádné úkoly mne nečekají, já jsem nemocný člověk. Nespím. Když léčím srdce, tak si poškozuju nevím co…Celá naše generace je odepsaná, ta vaše asi taky, ale snažte se tu historii nějakým způsobem držet, ať nedělá ostudu,“ říká v dubnu 1945 příteli historikovi Josefu Polišenskému (1915 – 2001).

Emanuel Moravec přezdivaný ropucha zahahujej výstavu. Postará se i o seškrátní dotací pro Akademii.

když se ke konci války objevilo nařčení z kolaborace a perspektivy poválečného světa a zvláště naší země nevěstily nic dobrého, zvolil Šusta v květnu 1945 sebevraždu ve vlnách Vltavy,“ dodává dějepisec Josef Klik (1896 – 1965). Šusta se odmítne obhajovat v předem zmanipulovaném soudním procesu a 27. května 1945 se raději utopí ve Vltavě.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zdravotnické centrum následné péče v Letňanech
21stoleti.cz

Zdravotnické centrum následné...

Nemocnice Na Bulovce je poskytovatelem zdravotních...
Jak pečovat o své oči?
nasehvezdy.cz

Jak pečovat o své oči?

Oči o vás prozradí mnohé. Mohou vás o mnoho...
Showroomy Lexus z pohodlí domova
iluxus.cz

Showroomy Lexus z pohodlí...

Jen pomocí jediného kliknutí se mohou...
Hrádek u Nechanic: Bloudí jeho komnatami duše mrtvých vojáků?
epochanacestach.cz

Hrádek u Nechanic: Bloudí jeho...

Zámek Hrádek u Nechanic...
Kradla v Pompejích. Od té doby se ženy držela nevysvětlitelná smůla
enigmaplus.cz

Kradla v Pompejích. Od té doby...

Pompeje patří mezi nejznámější světové památky....
Perníková chaloupka Ráby u Pardubic
epochanacestach.cz

Perníková chaloupka Ráby u...

Pokud plánujete...
Pro terasu jako dělané
rezidenceonline.cz

Pro terasu jako dělané

Součástí většiny moderních...
Kde bydlet, když chcete vidět ufo? Zeptali se američtí nadšenci
enigmaplus.cz

Kde bydlet, když chcete vidět...

Chcete bydlet na místě, kde je velká šance...
Nejzajímavější naučné stezky
nasehvezdy.cz

Nejzajímavější naučné stezky

Poznávací trasy jsou oblíbeným cílem tuzemské...
Mechanické ploty nebo elektřina?
epochalnisvet.cz

Mechanické ploty nebo...

Desítky tisíc až statisíce kaprovitých ryb ročně...
Očkování proti chřipce – nedostatek vakcíny
21stoleti.cz

Očkování proti chřipce...

Češi se v minulých letech o očkování proti...
Posedlá panenka ronila lidské slzy, tvrdí tým nadšenců do záhad
enigmaplus.cz

Posedlá panenka ronila lidské...

V britském městě Wrexham stojí bar Hideout, který...