Budují velké firmy. Někteří usilují o světový mír, aby se vzápětí skamarádili s německými nacisty, jiní jdou Hitlerovi nebo Mussolinimu vstříc rovnou. Tresty se jim přitom většinou vyhnou.
Z malé dílny na jemnou mechaniku, založené roku 1886 ve Stuttgartu, vybuduje německý podnikatel Robert Bosch (1861–1942) obří podnik. Po první světové válce se však soustředí i na politiku a po Evropě lobbuje za trvalý mír.
Nástup nacistů k moci učiní jeho snahám přítrž. Firma Bosch následně získává od státu zbrojní zakázky. Dobré, ale levné, aby si ho mohl dovolit každý.
Přesně takové má být auto, které chce ve svých továrnách vyrábět Američan Henry Ford (1863–1947). I když mu Hitler později německou pobočku oficiálně zkonfiskuje, Ford, oddaný stoupenec nacistů, v ní stejně stále drží hlavní slovo.
Jako odpůrce plánů prezidenta Roosevelta se americký bankéř J. P. Morgan mladší (1867–1943) stává sponzorem italského fašisty Mussoliniho.
Jeho banka Chase pak za války zmrazuje účty nepohodlným osobám, Židům, nebo pomáhá převádět nacistické bohatství do Jižní Ameriky.
Propuštěný na kauci a Goebbelsův předchůdce
Německému konstruktérovi Ferdinandu Porschemu (1875–1951), otci „lidového vozu“ – Volkswagenu, Francouzi po 2. světové válce spočítají jeho aktivní spolupráci s nacisty. Někdejší člen NSDAP je zatčen a uvězněn v Dijonu.
Později je ale propuštěn na kauci, k jeho odsouzení nedojde. Výroba zbraní, zaměstnávání lidí na otrocké práce, popraviště na území jedné z továren.
To jsou válečné „hříchy“ Günthera Quandta (1881–1954), zakladatele značky BMW. V letech 1921–1929 byla jeho manželkou Magda Ritschelová, později Goebbelsová.
Odsouzený fotograf a boháč s kaňkou
Jedním z prvních ekonomických poradců Adolfa Hitlera je německý podnikatel, specialista ve fotografickém průmyslu Wilhelm Keppler (1882–1960).
Později radí i Göringovi a významné funkce v rámci říše zastává až do roku 1945. Po válce je odsouzen k deseti rokům vězení, ale již po dvou letech se ocitá na svobodě.
Nejbohatší osobou v Západním Německu se za studené války stává Friedrich Flick (1883–1972).
Přitom právě on byl norimberským tribunálem odsouzen k sedmi letům vězení za využívání otrocké práce ve svých továrnách na výrobu oceli i za krádeže soukromého majetku – „arizaci“ židovských podniků.
