Rybenky patří k nejstarším skupinám hmyzu na Zemi. Jsou staré asi 350 000 000 let a žily ještě dříve, než se u ostatního hmyzu vyvinula křídla. Tito primitivní živočichové očividně patří mezi nejúspěšnější modely evoluce. Teď pro lidstvo mohou znamenat zkázu.
Každý z nás už určitě někdy v koupelně zahlédl rybenku domácí – má ploché tělo protáhlého tvaru, dlouhé 0,8 až 2 centimetry a pokryté stříbrošedými šupinkami. Z oblasti hlavy vybíhají dva tykadlovité útvary.
Rybenky jsou aktivní v noci, kdy se vydávají za potravou. Přemisťují se typickým rychlým během, přerušovaným náhlými krátkými zastávkami. Vyhýbají se světlu, a pokud se v něm ocitnou, snaží se bleskově ukrýt v temném koutě.
Žere vlasy i nehty
Rybenka domácí je vlhkomilná a v zástavbě lidských sídlišť na ni nejpravděpodobněji narazíte ve sklepech, garážích či koupelnách, na toaletách a v podkrovních prostorách. Vnímáme ji jako domácího škůdce, protože může zničit vybavení domácnosti.
Živí se totiž nejen roztoči a zbytky odumřelé kůže, vlasů či nehtů, ale nepohrdne ani moukou, cukrem či papírem. Pokud se přemnoží, může poškodit knihy, fotografie, tapety i oblečení.
Postrach všech muzeí
A tím se dostáváme k tomu, čeho se odborníci už několik měsíců vážně obávají. Na Česko se totiž řítí potencionální pohroma – rybenka papírová neboli větší verze své příbuzné rybenky domácí.
Široké veřejnosti je tento „papírožrout“ takřka neznámý, ale pracovníci knihoven, archivů a muzeí v západní Evropě už dobře vědí, s kým mají tu čest.
Spekuluje se, že rybenka papírová pronikla z jižní Afriky do Evropy, konkrétně do Nizozemska, už v 70. letech minulého století.
Objevena v toaletním papíru
Hmyz, který pomalu začíná pronikat i do střední Evropy, zde byl poprvé objeven v roce 2007 mezi exponáty jednoho muzea v Hamburku. Rybenka papírová se tam údajně dostala ukryta v balení toaletního papíru původem z Nizozemska.
Okamžitě se stala postrachem všech muzeí a archivů. Vždyť ve starých složkách může nepovšimnuta přežívat i desítky let!
„Škody na prokousaném papíru nejsou zprvu příliš patrné, a když si jich všimnete, bývá zpravidla už pozdě,“ upozorňuje Mike Brooks z Výzkumného a poradenského ústavu pro živočišné škůdce v nizozemském Wageningenu.
Jak se zbavit rybenky? Těžko
Od roku 2013, kdy byl tento hmyz objeven v papyrusových svitcích v Archeologickém centru v Berlíně, pořádají archiváři s muzejními pracovníky a restaurátory pravidelná školení o tom, jak rybenku papírovou mezi exponáty rozpoznat.
„Na rozdíl od rybenek domácích, jichž se zbavíte prostým vysušením vlhkých místností, se s papírovými žrouty jen tak nevypořádáte.
Jsou totiž všude, od sklepa až po střechu. A i když je zlikvidujete, dorazí od souseda nové exempláře,“ zoufá si Brooks.
Cestují v krabicích
Rybence papírové se líbí zejména v novostavbách, protože si ráda pochutnává na izolačních materiálech. Jakmile se v nich zabydlí, migruje skulinami a rýhami ve stěnách a skrze podlahy dovnitř do obydlí, kde se nejprve zakousne do tapet.
Rybenky mají rády lepidla i další syntetické materiály. Posléze hledají kartonové krabice a skrze ně se dostávají k důležitým dokumentům, fotografiím apod. Kartony tito papírožrouti navíc používají jako jakýsi druh autostopu.
„Lepenková krabice, která právě dorazila s objednanou knihou od Amazonu, může převážet i rybenku papírovou,“ vysvětluje Bill Landsberger, vedoucí oddělení obrany proti škůdcům Státních muzeí města Berlína.
Kdy dorazí k nám?
České instituce zatím žádný výskyt papírožravého hmyzu nehlásí, ale může to znamenat třeba jen to, že po něm zatím nezačaly pátrat. Odborníci doporučují skladovat cenné dokumenty pro jistotu v plastových nádobách.
Není na místě být naivní – rybenka papírová na své cestě Evropou dorazí co nevidět také k nám.
