Mezi dvěma znesvářenými částmi jedné velké země – vyspělým průmyslovým Severem a zemědělským Jihem, kde jsou k práci využíváni otroci – vypukla před 161 lety ve Spojených státech amerických občanská válka, jejíž výsledek rozhodl o tom, jakým směrem se země bude dál ubírat.

Je počátek 60. let 19. století a politický konflikt mezi severními státy (Unií) a jižními státy (Konfederací) se stupňuje. Hlavním svárem mezi dvěma americkými územími je otázka otrokářství.

Jižní státy, na jejichž rozsáhlých plantážích se pěstují tabák a bavlna, si nedovedou představit život bez otroků. Naproti tomu Sever se svými moderními továrnami otroctví odsuzuje.

Rozkol mezi státy završuje vítězství velkého odpůrce otroctví Abrahama Lincolna v prezidentských volbách v roce 1861. Začíná válka Severu proti Jihu.

Cesta ke konci otroctví

Americká občanská válka trvala čtyři roky a probíhala na pevnině i na moři. Na moři měl převahu Sever, který již v roce 1961 zahájil blokádu pobřeží Jihu. Tím nakonec zcela ochromil vývoz bavlny. Na souši proběhlo několik tažení ve Virginii.

Armáda Severu měla dvojnásobný počet mužů a zároveň spoustu prostředků na vyrábění zbraní a munice. Přesto se Jihu dlouho dařilo silám Unie vzdorovat, zejména díky vojenským schopnostem generála Roberta Leeho.

Válka skončila až v dubnu roku 1865 Leeovou kapitulací, a tedy vítězstvím Severu. Unie států byla zachována. Již necelé tři měsíce před koncem války, 31. ledna 1865, byl americkým Kongresem schválen třináctý dodatek ústavy, který rušil otroctví.

Ratifikován a vyhlášen byl po konci války na sklonku roku 1865. Otroci dostali volební právo, na Jihu byla zrušena část plantáží a zaveden průmysl. Amerika se vydala cestou moderní velmoci.