Nový kontrakt s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) na vývoj a výrobu pokročilého typu zařízení pro hladké vypouštění družic ve vesmíru získala brněnská firma SAB Aerospace. Jedná se o tzv. low shock separační zařízení, které se dosud v Evropě nevyrábí.

Ke svým dosavadním prvenstvím na poli kosmického průmyslu si tak Česká republika připisuje další.

Unikátnost low shock separačního zařízení spočívá v použité technologii, která zajistí dokonale hladké uvolnění družic ve vesmíru.

Zatímco dříve se k odpojení družice od rakety používaly pyropatrony, které mohly při svém výbuchu ohrozit stabilitu družice, low shock separační zařízení pracuje na bázi přednapjatých pružin.

Díky tomu, že jsou pružiny nastaveny přímo na konkrétní satelit, dojde k jeho odpojení od rakety plynule a bez jakýchkoliv otřesů.

SAB Aerospace ve spolupráci s ještě další českou firmou ATC Space navíc dodá zařízení v 5 velikostech uzpůsobených pro 5 váhových kategorií satelitů. Plánované dokončení vývoje a výroby produktu je za dva roky.

„Díky tomu, že jsme kontrakt získali, si budou moci společnosti kupovat toto zařízení za zlomek ceny v Evropě, a nikoliv pouze v Americe, jak tomu bylo dosud.

Jedná se tak o další krok za posílením nezávislosti Evropy v kosmickém průmyslu a Česká republika bude u toho,” vysvětluje Petr Kapoun, CEO SAB Aerospace.

SAB Aerospace přispěl k otevření potenciálu českého vesmírného průmyslu

Jedním z přelomových okamžiků bylo na cestě za upevněním samostatnosti v kosmickém průmyslu nejen pro tuto brněnskou firmu, ale i pro Českou republiku získání zakázky od ESA na vývoj a výrobu dispenseru (nosiče pro satelity) pro raketu Vega a Vega C. Díky tomu ČR ještě více posílila svoji pozici rovnocenného partnera pro ostatní státy na poli kosmických aktivit a ESA se přesvědčila, že jsou české firmy schopny udělat kompletní a kvalitní zařízení, které doručí včas a pošlou do vesmíru.

Investice 200 milionů korun, kterou skrze ESA poskytlo Ministerstvo Dopravy na vývoj tohoto zařízení se vyplatila i po ekonomické stránce. Jeho komerční potenciál se naplňuje a již generuje zisky.

V nejbližších letech dosáhne návratnosti ve výši 1 miliardy korun. Jen v loňském roce se podíleli inženýři z firmy SAB Aerospace na dvou startech rakety Vega. Další starty jsou již naplánované na tento rok.

Kromě dispenseru a již zmíněného low shock separačního zařízení dodává SAB Aerospace pro raketu Ariane 6 i tzv.

sequencer – komplexní zařízení obsahující hardware, software i elektroniku, které dá impuls do motorů v momentě, kdy má dojít k odpojení satelitů od rakety a separační zařízení poté zajistí hladké vypuštění družice.

Na ISS a ještě dál

Vůbec nejkomplexnější mise, na které se SAB Aerospace podílí, je vědecká mise PLATO, jejímž úkolem je objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu.

SAB Aerospace má na starosti kompletní konstrukci a vývoj servisního modulu, ze kterého se sonda PLATO skládá, a který drží při životě nejdůležitější část sondy – 26 kamer.

Pod ESA pracuje SAB Aerospace také na unikátním, českém projektu SLAVIA, jehož cílem je ověřit technologie mapování nerostného bohatství a přispět tak k hlubšímu prozkoumání vesmíru.

Projekt spočívá v systematickém mapování prvkového složení meteorů a analýze meziplanetárního prachu z oběžné dráhy, čemuž se zatím nikdo nevěnuje.

V neposlední řadě se SAB Aerospace stala v uplynulém roce první českou firmou, která je součástí kosmických experimentů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v rámci projektu Biomission 2019.

Společně jsme silnější

Další krok pro upevnění pozice České republiky v oblasti kosmického průmyslu představuje i Memorandum o porozumění ohledně spolupráce v kosmickém výzkumu a mírovém užívání kosmického prostoru, které podepsali předsedové vlád států Visegrádské skupiny na společné prosincové schůzce v Budapešti.

Cílem dokumentu má být užší spolupráce mezi firmami států V4 a akademickou sférou, která může vyústit ve vznik nových produktů.

„Uzavření memoranda kvitujeme a považujeme ho za důležitý krok, který kosmické firmy států V4 posune k tomu, aby zákazníkům nabízely systémová řešení. Zatímco samostatně by malé firmy nemusely uspět, společně jsou silnější,” říká Petr Kapoun a dodává:

„I tato myšlenka byla za zrodem Brno Space Cluster, u jehož založení jsme loni stáli. Nastartovali jsme také sekci SPACE při Asociaci Leteckých a Kosmických výrobců (ALV).

Společně se tak snažíme, aby byl náš průmysl sjednocený a maximálně vytěžený, a aby se o kosmických aktivitách, které v Česku děláme, mluvilo po celém světě.

Už nyní má Česká republika v kosmickém průmyslu vybudované dobré jméno a věřím, že její zápis na poli kosmických projektů se bude dále zvětšovat.”