Dva muži, jedna zbraň, v ní jediný náboj. Chladný kov zastudí na spánku. Drama vrcholí. Šance na přežití se snižuje s každým dalším prázdným cvaknutím. Přijde výstřel teď? A nebo teď?
Jedno je jisté – pro jednoho z nich to bude poslední hra, kterou si kdy zahraje.
Pamatujete na scény z filmu Lovec jelenů (1978)? Tehdy se ruská ruleta po čase dostane znovu do centra dění. A to dokonce tak výrazně, že bezprostředně po premiéře zkusí několik mladých lidí svoje štěstí stejným způsobem. A neuspějí.
Ruská ruleta totiž nemá vítěze. Jen šťastné a ty méně šťastné, jinak řečeno – mrtvé.
Smrtelné pozdravy z Ruska
Kde se vlastně tahle zvrácená hra vzala? Na to existuje několik verzí. Většina z nich samozřejmě favorizuje Rusko v 19.století.
Můžete si vybrat, jestli budete věřit tomu, že za ní stojí ruští dozorci, kteří nutí ruletu hrát vězně, zatímco uzavírají sázky na jejich (ne) přežití.
A nebo se raději přikloníte k tomu, že za hru můžou důstojníci ruské armády, kteří jí hrají, aby ostatním dokázali svou statečnost? A co kdyby šlo o účinnou metodu mučení vězňů, špionů a dalších záškodníků? Historie ruské rulety je zkrátka stejně nevyzpytatelná, jako samotná hra.
Zjišťují, zda je osud předurčen
Jisté je, že první hmatatelnou stopu po ruské ruletě obtiskne v novele Fatalista, která vyjde v roce 1840 jako součást románu Hrdina naší doby, ruský dramatik Michail Jurjevič Lermontov (1814 – 1841).
Popíše v ní sázku mezi dvěma důstojníky carské armády, kteří se s pomocí zbraně rozhodnou zjistit, zda je osud lidí předurčen či nikoliv. Jeden z nich si nejprve pistoli přiloží k čelu a zmáčkne spoušť. Nic. Poté zamíří na čepici, visící na zdi a ozve se výstřel.
Jméno získá až v roce 1937
Lermontov hru nijak nenazývá a trvá ještě téměř sto let, než se k tomu někdo odhodlá. Termín ruská ruleta poprvé použije v roce 1937 ve stejnojmenné povídce autor dobrodružných příběhů Georges Arthur Surdez (1900 – 1949).
Na rozdíl od všeobecně známých pravidel – tedy jedné nábojnice a pěti prázdných komor, v jeho verzi hrají ruští důstojníci ruletu opačně – s pěti plnými komorami a jednou prázdnou.
Jak se hraje o život
Nepočítáme-li podivné inovace s automatickou zbraní (tzv. polská ruleta) nebo se dvěma revolvery (americká ruleta), pak se ruská ruleta ve své klasické verzi řídí zákony pravděpodobnosti.
Šance, že zbraň vystřelí, se zvyšuje s každým dalším pokusem, vzhledem k tomu, že ve válci revolveru je pevný počet prázdných komor. Tedy, pokud se válec po každém neúspěšném výstřelu znovu neprotočí samozřejmě. To se ale v klasické variantě neděje.
Ta se hraje, jak už bylo řečeno, s revolverem s šestikomorovým válcem, do kterého se vloží jedna nábojnice. Následně se válec náhodně protočí a zastaví. Hra začíná v momentě, kdy si první hráč přiloží hlaveň zbraně k hlavě.
Pětkrát nic = po šesté jistá smrt
V tu chvíli je pravděpodobnost, že zbraň vystřelí 1 ku 6 neboli 16,6 %. Na druhý pokus už je to 20%, třetí 25%, čtvrtý 33,3%, pátý 50% a šestý 100%. Jinými slovy, pokud spoušť pětkrát cvakne na prázdno, po šesté musí vyjít rána. Je výhoda být první na řadě?
Jak kdy. Hráč, který jde jako druhý (pokud hra probíhá pouze ve dvou hráčích) má svým způsobem výhodu. Pokud ten první zemře, hra končí. Jestli ale přežije, šance na přežití pro druhého hráče se výrazně snižují.
Nyní jsou na 66,6%, na rozdíl od 83,3%, které měl první hráč při svém prvním pokusu. Řešením pro druhého hráče je roztočit válec. Tím zvedne svou šanci na život na původních 83,3%.
