Z útrob bronzového zvířete se ozývá nelidské kvílení. Usvědčený vrah se škvaří zaživa. Diváci si s vyděšenou grimasou zacpávají uši, ale není jim to nic platné. Ozvěna příšerného zvuku je bude pronásledovat ještě dlouho. Jediný, kdo se tváří spokojeně, je sicilský krutovládce Falaris.
Posílá na smrt nejenom usvědčené zločince, ale rázně se vypořádá i se svými odpůrci. Před tyranem Falaridem z Agrigenta (vládne 570‒554 př. n. l.) se všichni třesou hrůzou. Jemu ale nestačí, že může mávnutím ruky rozhodovat o osudech druhých.
Muka nebožáků chce vidět na vlastní oči. Rád by slyšel i jejich křik, když se budou loučit se životem. Nechá si k tomu vytvořit důmyslný mučící nástroj. Obratný slévač Perillos z Atén vnímá jako poctu, že ho Fallaris pověřil výrobou propracované mučící hračky.
„Chci si řev odsouzenců pořádně vychutnat. Ať všichni vědí, co je čeká, když se znelíbí mě, mocnému Falaridovi,“ diktuje svoje požadavky Perillovi. Ten jenom ochotně kývne hlavou.
Doufá, že až svého býka vládci předvede, dočká se jak nehynoucí slávy, tak i slíbené finanční odměny. Jenže to se pořádně přepočítá…
Důmyslný zvukovod
Vyrábí svoje mistrovské dílo. Bronzový býk ve svém břiše skrývá velkou dutinu, do které se bez problémů vejde člověk. Na jedné straně zvíře opatří zvíře dvířky dostatečně velkými k tomu, aby se do nitra kovového monstra dokázal protáhnout.
Mučení bude probíhat jednoduše. Pod zvířetem se rozdělá velký oheň, který rozpálí kov. Oběť uvnitř doslova uškvaří zaživa. Jenže kdyby zemřela, aniž by z dutiny bylo slyšet ven sebemenší hlásku, Falaris by si nic neužil.
Perillos proto do hrdla a nozder bronzového býka umístí pozoruhodný systém trubek, které dokážou modulovat a zesilovat zvuk. Sténání škvařeného tak dostane ještě větší grády. Splní i další Falaridův požadavek. Tyran si přeje, aby z nozder býka stoupal ven kouř z vonného kadidla.
Past sklapne
Konečně se svým vynálezem předstoupí před vládce a vychvaluje jeho přednosti. Jenže Falaris už má připravený ďábelský plán.
Má pramalou chuť vysázet slévači peníze slíbené za jeho dílo a navíc by si rád už teď na vlastní oči a uši užil, jak bude tahle obří hračka fungovat v praxi. „To jsou všechno pouhé řeči,“ přeruší Perillovu přednášku.
„Co kdybys mi ten svůj vynález rovnou sám předvedl,“ dodá mazaně. Tvůrce zaujatý líčením netuší, že je to past. Musí přece Falaridovi dokázat, že jeho dílo je opravdu dokonalé. Dvířky se vsouká do býka.
Uvnitř začne hlasitě řvát, aby předvedl, že zvukovod opravdu vytvoří dokonalý dojem kvílení. V tu chvíli mu ale moc času na tomto světě nezbývá. Vládce obratně zaklapne dvířka a poručí sluhům, aby rychle rozdělali oheň.
Když se vynálezce ve svém díle pořádně přiškvaří, nechá ho vytáhnout a přikáže mučeného shodit ze skály.
Ztracené zvíře
Falaris si ale moc nepomůže. V roce 554 př. n. l. v býku skončí sám poté, co jeho vládu svrhne Telemachos. Římský historik Diodoros (91 př. n. l. – 30 n.
l.) tyto události ale líčí až 500 let poté, co se odehrály, proto se na jeho vyprávění nelze úplně spolehnout. Jaký měl být další osud býka? Údajně se ho zmocní Kartaginci, když koncem 5. století př. n. l. dobydou Sicílii.
Později se ale zvíře vrací tam, kde vzniklo.
„Scipio zničil Kartágo a společně s další kořistí, kterou získali Kartaginci, vrátil do Agrigenta i býka, který je tam dosud,“ popisuje Didoros skutky, které římský vojevůdce Publius Cornelius Scipio (236‒183 př. n. l.) provedl roku 204 př. n. l. Ovšem býk se dodnes nenašel.
