Skip to content

Rozpoutal francouzský filozof Voltaire válku hodinářů?

Ruská carevna Kateřina Veliká si prohlíží kapesní hodiny vykládané diamanty. „Objednejte další,“ poroučí, když se jí dostane ujištění, že tenhle drobný šperk je opravdu levný. Filozof Voltaire by jí ve svém dopise přece nelhal…

Když roku 1685 ruší francouzský král Ludvík XIV. (1638–1715) nantský edikt a prohlašuje protestantské náboženství za nelegální, vyvolá tím emigrantskou vlnu. Řada Francouzů odchází do Ženevy. Jejich hospodářská práva jsou zde ale proti domorodcům omezena a situace se nemění dlouhé desítky let.

Francouzský král Ludvík XIV. prohlásí nantský edikt za neplatný. Způsobí tím emigrantskou vlnu hugenotů.

To se nelíbí francouzskému filozofovi Voltairovi (1694–1778). Obhájce lidských svobod a zastánce nespravedlivě stíhaných se proto aktivně účastní sporů mezi domácími a nově příchozími. Povzbuzuje znevýhodněné cizince, aby zakládali své dílny mimo Ženevu.

Voltairovi jako obhájci lidských práv a svobod se perzekuce nelíbí.

Carevna chce ušetřit
Sám jde příkladem, když roku 1770 zakládá hodinářskou dílnu Manufacture Royale u Ferney, francouzského města poblíž francouzsko-švýcarských hranic, kde stráví posledních 20 let svého života. Vyrábí hodinky a slaví úspěch. Jeden z prvních časoměrných strojků pro ruskou carevnu Kateřinu II. Velikou (1729–1796). „V listopadu 1770 jí napsal, že jeho hodináři právě dokončili hodinky s diamanty,“ uvádí současný britský autor Ian Davidson. „Hodinky z Ferney stojí polovinu ceny těch z Londýna nebo Paříže“ ujišťuje Voltaire Kateřinu ve svém dopise a carevna obratem reaguje další objednávkou hodinek z Ferney. Občas ji ale Voltaire nechá zaplatit i docela drahý kousek…

Carevna Kateřina II. Veliká se snaží šetřit. Přesto občas musí zaplatit pěkně drahé hodinky.

Šikovný technický ředitel
Počet pracovníků Voltairovy dílny se brzy rozrůstá na několik stovek. Filozof tím rozpoutá válku hodinářů, protože ženevským není konkurence z Ferney po chuti. Odchod spousty hodinářů ze Ženevy způsobuje oslabení hodinářského průmyslu. Jedním z Voltairových hodinářů se stává Francouz Jean-Antoine Lépine (1720–1814). Na své konto si připisuje spoustu vynálezů, například vytváří nový způsob výroby kapesních hodin. Snad v roce 1765 nebo 1766 je sám jmenován hodinářem francouzského krále Ludvíka XV. (1710–1774). Svoje umění spojí s Voltairovou dílnou, i když dnes už není přesně známo, jakou tam má vlastně funkci – snad je jakýmsi technickým ředitelem. Velká část Lépinových hodinek ale vzniká právě zde.

Francouz Jean Antoine Lépine se stává jedním z Voltairových hodinářů a připisuje si spousty vynálezů.

Konec kvůli konkurenci
Když roku 1778 Voltaire umírá, jeho podnikatelská společnost přežije ještě několik let. Zůstává tu i Lépine, řada jeho hodinek vzniká ve Ferney ještě v letech 1778–1784. Například prameny z roku 1784 uvádí, že tehdy Lépine pobývá ve Ferney celkem 18 měsíců a vyrábí hodinky v hodnotě 90 tisíc livrů ročně. Celkově ve Voltairově dílně vzniká na 4000 hodinek pro evropskou šlechtickou elitu a korunované hlavy. Postupně se ale řada hodinářů odsud vrací zpátky do Ženevy. Dílna následně zaniká tváří v tvář silné konkurenci ženevských hodinářů. Posmrtně ale slaví osvícenský filozof velký úspěch poté, co je roku 1792 po velké francouzské revoluci přijata politická rovnost a i v Ženevě dochází ke změnám. Protestantští cizinci tu získávají stejná práva jako domácí. Válka hodinářů končí.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …