Představte si, že stojíte na pláži a moře najednou začne mizet. Vypadá to, jako by se stahovalo zpět k obzoru. Na pobřeží zůstává jen odhalené dno poseté řasami a korály.
V takovou chvíli je nejvyšší čas se vydat na útěk a zamířit na nejbližší kopec. Přesně takto se totiž hlásí příchod obří ničivé vlny zvané tsunami.
Ostrov Théra, Středozemní moře
Kdy?: 1470 př. Kr.
Počet obětí: neznámý
Ohromná exploze vulkánu na řeckém ostrově Théra, dnes známém jako Santorini, je jednou z nejstarších doložených katastrof spojovaných s tsunami. Výbuch před 3,5 tisíci lety zcela zničil antickou kulturu ostrova. Vlna tsunami dosahovala podle odhadů výšky až 100 metrů. Měla dost energie na to, aby zničila obydlí na pobřeží po celém Středomoří.
Lisabon, Atlantický oceán
Kdy?: listopad 1755
Počet obětí: až 100 000
Nejdříve se přímo uprostřed portugalského města objevily hrozivé praskliny, chvíli poté pak lidé v přístavu sledovali, jak ze zátoky mizí mořská voda a odhaluje dno. Série ohromných vln, vyvolaná zemětřesením stupně číslo 9, pak totálně zpustošila město a jeho okolí. Dvacetimetrová vlna zasáhla i pobřeží severní Afriky a třímetrové vlny dorazily až do Anglie.
Ostrov Anak Krakatau, Indický oceán
Kdy?: květen 1883
Počet obětí: 36 000
Nejničivější sopka moderní historie Krakatoa vyvolala při své erupci opravdové peklo a i ona měla za následek vzedmutí mohutných vln tsunami. Vodní masa dosahující výšky až 30 metrů zalila pobřeží Indonésie, kde v troskách zahynulo na 30 tisíc lidí. Vlny vyvolané výbuchem se oceánem šířily také k pobřeží Afriky.
Indonésie, Indický oceán
Kdy?: prosinec 2004
Počet obětí: 220 000
Podle svědků stojících to ráno na plážích Srí Lanky se až na obzor táhlo jen odhalené mořské dno, které ohromeně pozorovaly desítky lidí. Tsunami, která se o chvíli později přiřítila k pobřeží, měla 17 metrů a během chvíle vytvořila neuvěřitelnou spoušť. Zemětřesení, které ji vyvolalo, mělo epicentrum u ostrova Sumatra, vlny zasáhly i pobřeží Afriky a Madagaskaru.
Japonsko, Tichý oceán
Kdy?: březen 2011
Počet obětí: 19 000
Ohromné podmořské zemětřesení mělo epicentrum pouhých 130 kilometrů od pobřeží a první tsunami narazily na japonské břehy už 10 minut po otřesech. Vlny na některých místech dosahovaly výšky desetipatrových domů a byly schopné šířit zkázu až 15 kilometrů do vnitrozemí. Největší tsunami zasáhla přístav na poloostrově Omoe, měla výšku 38,9 metru.
Na první pohled obyčejná chemická látka, na druhý neobyčejně tvárný kov, na třetí silný jed. Málokterý prvek má tolik různých tváří jako olovo! Za první kov, který kdy projde lidskýma rukama, bývá označována měď. Když se do ní přimíchá cín, vznikne bronz a s ním celá etapa lidských dějin… Ovšem i v těchto dávných dobách […]
Francouzská královna Marie Antoinetta sotva projde dveřmi paláce ve Versailles. Na hlavě se jí totiž tyčí metrové kudrlinky. Kadeřník jí do vlasů opatrně zapíchl ampulky s vodou, z kterých vykukují živé květiny. Dvorní dámy závistivě pokukují. Každá by chtěla mít takový účes, jenže svou paní kopírovat nesmí. Nejenom muži se pyšní bohatými vlnami paruk sahajícími […]
V průjezdu tmavého pražského domu se o zeď opírají tři ženy. Pochechtávají se, a jakmile se kolem mihne nějaký muž, lehce nadzvednou sukni, pod kterou jsou vidět barevné punčochy. Současně vyzývavě vyšpulí červeně nalíčené rty a hodí po něm očima. Jenže náhle se z večerního šera vynoří dva četníci. „Půjdete s námi,“ přikážou nevěstkám. „Máte zdravotní knížky?“ ptají se tří zadržených dam četníci na stanici. Umožňuje jim […]
Marina Raskova nejspíš nikdy netušila, že se stane vojačkou a padne v boji. Celý život miluje tanec a touží se stát baletkou. Poté, co dostuduje, pracuje v laboratoři jako chemička a nechá se naverbovat na výzkumné pracoviště do Akademie letectva. Stane se první ženou, která na zdejší akademické půdě vyučuje. V tomto svém novém zaměstnání […]
Když je Zdeňce Havlíčkové, dceři Karla Havlíčka Borovského, pouhých šest let, umírá její matka Julie na tuberkulózu. 29. července 1856, o rok a tři měsíce později, jí stejná nemoc navždy vezme i otce. O tatínkově smrti Zdeňce Havlíčkové (1848–1872) dlouho nikdo neřekne. Její poručník, lékař František Ladislav Jaroš, se bojí, že prý je „příliš slabá […]
Průběh války se otáčí. Začíná se projevovat celkové vyčerpání nacistického Německa a obrovská ekonomická a vojenská síla Spojených států, jejichž letectvo významně zasahuje do bojů nad Evropou. Bombardéry už nemíří hlavně nad Británii, ale stále častěji nad německá města. Vůbec nejstrašnější nálet v dějinách se odehraje v červenci a srpnu 1943, kdy Spojenci svrhnou tisíce tun bomb […]
