Deštivý nedělní večer. Na dveře domu bankovního úředníka Chrise Warda (*1982) zabuší policisté. „Co se děje,“ vykoukne Ward ze dveří. Není gangster ani podvodník, uniformovaných mužů se nebojí. Ale měl by. Protože na něj vzápětí míří zbraň.

„Chcete ještě někdy vidět svou rodinu živou? Tak nás teď budete na slovo poslouchat.“

Nasednou do automobilu a odjedou do Poleglass v západní části Belefastu. Tam je už svázaný druhý muž, Wardův šéf, Kevin McMullan. I jeho „zatkne“ falešná policie a jeho manželku odveze na neznámé místo. Teď sedí svázaný a čeká, co bude.

Nejistotu ukončí Wardův příchod. Teď už není pochyb, nejde o náhodné přepadení, ale o něco jiného – o peníze. Protože proč by jinak ozbrojenci zajali dva zaměstnance banky?

Nabídka, která nelze odmítnout

Northern Bank je jedna z nejstarších bankovních institucí v Severním Irsku. Základní kámen je položen v roce 1809 a jen o pár let později už bankovní dům otvírá další pobočky.

V novém století je jednou z nejsilnějších bank v Severním Irsku a v jejím ústředí na Donegall Square West jsou miliony liber. Dostat se k nim, to je pohádkový lup. A přesně to chtějí maskovaní muži.

„Podívej se, Chrisi,“ nakloní se nad zajatce jeden z nich. „Víme o tobě všechno. Víme všechno o tvojí rodině. Buď s námi budeš spolupracovat a za dvacet čtyři hodin budou volní.

Nebo nebudeš a zítra touhle dobou budeš ty i tvoje rodina mrtví.“ Je to dlouhá noc. A ještě delší den. Ward má v kapse telefon, na který kdykoliv mohou únosci zavolat. Když zazvoní, úplně nadskočí. „Jsi v pohodě, kámo?“ ptá se ho kolega.

„Jsem, jasně že jo… Ahoj mami.“ Ví, že na telefonu máma rozhodně není, ale je ochoten udělat cokoliv, aby ochránil svou rodinu. „Vezmeš milion liber. Strčíš je do tašky a odneseš na autobusovou zastávku.

Jasné?“ Ward poslechne, možná doufá, že tím to skončí. Ale je to jenom zkouška, jestli se oba muži mají šanci dostat k penězům. Pokud dokáží odnést milion, dokáží odnést těch milionů mnohem víc.

V temné hodince

Oba zajatci musí vydržet až do večera. Když zůstanou v bance sami, objeví se před vchodem bílá dodávka. Ward s McMullenem mezitím vejdou do trezoru a vynesou přepravky s hotovostí.

„Otočíme to ještě jednou, máme čas.“ Další nekonečné minuty, než se dodávka vrátí a než ji mohou znovu naložit bankovkami. Teprve hodinu před půlnocí je hotovo.

Poplach spustí až o něco později, když se ukáže, že rukojmí jsou skutečně v pořádku propuštěni. Ráno jsou titulky novin plné šokujících zpráv.

„Ukradeno je přes dvacet šest milionů liber!“ Okamžitě se rozjíždí pátrání, do kterého se zapojí desítky detektivů. A chvěje se celá země.

K přepadení banky totiž dojde v době, kdy probíhají jednání mezi IRA a vládou a konečně se nabízí možnost míru po tolika krvavých letech. Jenže loupež je velmi dobře zorganizována a mnozí si myslí, že za ni právě může Irská republikánská armáda.

„Chtějí si zajistit důchody,“ říká se a podezření tímhle směrem dál sílí, i když potvrzená nikdy nejsou.

Před soudem se následně ocitne několik lidí, ale některé z nich porota osvobodí, jiní zůstanou za katrem kvůli jiným přečinům, ale loupež samotná vysvětlená není. Dodnes se tak neví, kdo peníze ukradl a co si za ně koupil. Ale koupil si toho určitě hodně!