Co byste mohli vidět ve Starém Římě, kdyby se zrovna psala polovina 1. století našeho letopočtu? Vítejte na turistické procházce v dobách největšího rozkvětu slavného impéria.
Už od dob vlády císaře Augusta se těší velké oblibě dostihy lehkých vozů s dvojspřežím zvané biga. Pořádají se v Cirku Maximu, elipsovitém závodišti o rozměrech 664 x 123 metrů, které pochází ještě z dob etruských králů (5. století př. n. l.).
Areál pojme až 150 000 nadšených diváků a později svoji kapacitu ještě zvýší na 250 000.
Ubytování a jídlo
Majitelé jsou ochotni cizincům pronajmout byt či dům podle potřeby na kratší nebo delší období. Inzeráty visí přímo na stěnách těchto domů. Za pokojík v nejvyšším patře se platí tři denáry měsíčně (za dva denáry je k dostání šest kilogramů pšenice).
Náročnější návštěvníci města si mohou pronajmout vilu na pobřeží v přístavu v Ostii nebo v kopcích kolem města. Víno se obvykle ředí, koření a přislazuje. Do nápoje na 4–5 dílů vína hostinští přidají 1–2 díly medu, špetku celého pepře a několik nitek šafránu.
Chuť je svíravě sladká. Půllitr stolního vína stojí jeden sestercius (za 4–20 sesterciů je k dostání svitek – kniha). Za nejlepší víno lidé považují Falernské. Po flámu se dá koupit tabletka na osvěžení dechu.
Nákupy a různé nepříjemnosti
Nejluxusnější zboží Římané kupují na Via Sacra, ulici směřující k Foru Romanu. Libra (0,327 kg) purpurového hedvábí stojí 100 000 denárů, za stejnou cenu je k dostání i 12 otroků. Knihomolové by měli zavítat na ulici Argiletum.
Na to, zda všichni prodejci mají právo prodávat v metropoli a zda dodržují míry a váhy, dohlížejí úředníci zvaní edilové. Filozofové si stěžují, že v celém Římě není jediného místečka, kde by si člověk mohl sednout a v klidu se zamyslet.
Ničí je hned ráno učitelé, kteří své školní hodiny provozují na veřejnosti a pekaři, kteří pečou a prodávají své zboží. Během dne pak obtěžují řemeslníci bušením kladiv a směnárníci cinkotem mincí.
