Proč jsou drahé kovy vlastně drahé? Mají výjimečné vlastnosti, nabízí se u nich mnoho využití, a zároveň jsou vzácné. Většina lidí si představí stříbro a zlato. Anebo platinu. Jeden zajímavý, méně známý kov, je však překonává!

K Vánocům roku 1800 si anglický vědec William Hyde Wollaston (1766–1828) dopřeje výjimečný dárek. Na Štědrý den se mu na černém trhu v Jižní Americe podaří koupit pořádný kus platinové rudy!

Za onen poklad zaplatí částku, která by dnes odpovídala půl milionu korun, a vkládá do něj velké neděje – doufá, že konečně přijde na správný postup, jak z tvrdé rudy získat tvárnou platinu.

To se mu podaří, ovšem úspěch tím nekončí! Po vysrážení platiny v lučavce královské si všimne, že v roztoku zůstaly jakési načervenalé soli. A ty pro platinu rozhodně typické nejsou. Bude tam ukryto ještě něco jiného!

V letech 1803 a 1804 nakonec Wollaston objevuje další dva drahé kovy.

Růže z Afriky

První z nich nazve palladium, záhadná načervenalá sůl však k němu nepatří. Tu vytváří jiný kov, kterému dá Wollaston podle řeckého označení pro růži (rhodon) jméno rhodium!

Nový objev je součástí platinové skupiny kovů, vyznačující se skvělými vlastnosti, jako je vysoký bod tání, netoxicita či odolnost vůči opotřebení, Je ušlechtilým kovem, což znamená, že nereaguje snadno s kyslíkem a nepodléhá tedy oxidaci a korozi.

V přírodě se rhodium nenachází jen tak samo, získává se při zpracování platiny, mědi a niklu. Těžba se rozbíhá hlavně ve 30. letech 20. století, když jsou v Jihoafrické republice nalezeny velké sedimenty platinové rudy.

Většina světového rhodia dodnes pochází odtud, méně ho najdeme v říčních píscích Severní a Jižní Ameriky nebo v rudách v kanadském Ontariu.

Auta, šperky i žvýkačky!

Rhodium se až oslnivě třpytí, což se líbí výrobcům šperků. Vzhledem k extrémní tvrdosti a teplotě tání 1 963 °C se s ním ale nepracuje snadno, proto se používá spíš v kombinaci s jinými kovy.

Pokud je šperk ze stříbra nebo zlata potažený rhodiem, získává mimořádnou odolnost a luxusní vzhled!

Využití je však mnohem širší. Rhodium urychluje řadu chemických reakcí a používá se třeba při tvorbě mentolu do žvýkaček.

Protože je odolné vůči korozi a snadno vede elektrický proud, hodí se jako povlak na optická vlákna a zrcadla, reflektory světlometů a nejrůznější elektrické materiály.

80 % veškerého vytěženého rhodia ovšem spolkne automobilový průmysl. Protože umí dokonale rozkládat molekuly oxidů dusíku, přidává se do katalyzátorů výfukových plynů. Bez rhodia by byl vzduch ve městech mnohem horší, než je teď!

Jeden z miliardy

Skoro by se dalo říci, že rhodium je zázrak. Jednu nevýhodu ale má, na naší planetě je ho opravdu málo. Podle nejčastěji uváděných hodnot tvoří asi jednu miliardtinu zemské kůry. Tisíc tun zemské kůry bychom tedy potřebovali na získání jediného gramu rhodia!

Pro srovnání je rhodium 5x vzácnější (některé zdroje uvádějí až 25x) než rovněž velmi vzácná platina a minimálně 100x až 150x vzácnější než zlato. A neboť poptávka neustále roste, cena je vysoká!

I když se kurzy drahých kovů dle situace rychle mění, zlato i platinu rhodium svou cenou výrazně překonává. Dražší už je jen kalifornium, používané do jaderných reaktorů, které se však vyrábí uměle a vznikne ho jen asi 30 mikrogramů ročně