V dnešní době je kniha naprostou samozřejmostí, ale před více než 500 lety šlo o vzácnost dostupnou jen vyvoleným. Běžní lidé byli od vzdělání odříznuti a Bible či jiné texty vznikaly pomalým, úmorným ručním opisováním.

Evropa sice znala deskotisk přivezený z Asie, ten však byl finančně nákladný a zabral spoustu času. Až se objevil muž, který odmítl přijmout, že šíření vědomostí musí zůstat výsadou několika málo privilegiovaných.

Tím mužem byl Johannes Gensfleisch, zlatník, který si nechal říkat Gutenberg. Jeho vynález neměl v historii obdoby a v konečném důsledku stál na počátku šíření vzdělanosti.

I když to tak na první pohled nemusí vypadat, díky jednomu muži a jeho touze po dokonalosti se začal psát nový příběh lidstva.

Od zlatnictví k tiskařství

Gutenbergovy zkušenosti s kovy mu vnukly nápad vyrábět jednotlivá písmena odléváním z kovu. Taková písmena se dala použít opakovaně, což bylo mnohem efektivnější. V 15. století neexistoval žádný podobný vynález a Gutenberg musel přijít na to, jak to udělat.

Nakonec se mu to podařilo a kolem roku 1445 sestavil první tiskařský lis s pohyblivými písmeny. Z vinařského lisu udělal tiskařský.

Knihtisk se šíří do světa

Vynález se začal šířit po celé Evropě, a to i díky Gutenbergovým spolupracovníkům. Do roku 1500 existovalo více než tisíc tiskařských dílen v 250 evropských městech.

Bylo to velké obchodní a kulturní centrum, kde se vyráběly knihy a kde se vyměňovaly zkušenosti. Tiskárna v podstatě de facto deklasovala deskový tisk.

Tiskařské lisy byly sice drahé, ale jejich efektivita znamenala, že knihy se staly dostupnější, i když stále drahé. V dalších staletích se knihtisk rozšířil na další kontinenty.

S tím, jak se tisk rozšířil, se začaly objevovat nové myšlenky a tisk se stal hlavním nástrojem pro šíření informací. Vedle Bible se tiskly i vědecké a politické spisy, což mělo obrovský dopad na evropskou kulturu a společnost.

Bez Gutenbergova vynálezu by nebyl možný ani rozvoj vědy a technologie, jak je známe dnes.