Místo do dřeva se ostré zuby řetězové pily zakousnou do masa. Místo smůly teče krev. Zavládne naprostý chaos, živený strachem a bolestným sténáním. Vypadá to jako scéna vystřižená z laciného béčkového hororu. Tohle je ale realita – syrová, krutá a nemilosrdná.

Když se ten zvuk ozývá z hloubi lesa, nikomu hrůzu nenahání. Jakmile se ale začne rozléhat středem města, lidi popadne děs. Nástroj, který ho vydává, totiž čas od času nedrží v rukou dřevařský dělník, ale šílený maniak.

To se do jisté míry potvrdí i v případě útoku z 24. července 2017 ve městě Schaffhausen na severu Švýcarska. Bezpečnostní kamera zachytí Franze Wrousise (51), jak inkriminovaného dne kráčí ulicí s velkou černou taškou. Vypadá naprosto všedně. Koho by napadlo, že si v zavazadle nese motorovou pilu!

Nenápadný chlapík vyvolá hysterii

Ručičky hodin ukazují zhruba půl jedenácté dopoledne. Zaměstnanci zdravotní pojišťovny CSS se už smířili s tím, že víkendové volno zmizelo v nenávratnu. Věnují se svým každodenním povinnostem a netrpělivě vyhlížejí obědovou pauzu.

Když do budovy vstoupí nenápadný chlapík v zelené bundě, nikdo mu příliš nevěnuje pozornost. To se ovšem změní, sotva vytáhne z objemného vaku svou zbraň. „Co tu chcete?“ vykřikne někdo. Franz Wrousis odpoví po svém. Rychlým pohybem pilu nastartuje.

Zděšené výkřiky zaniknou v ostrém, charakteristickém zvuku. Lesk kmitajících článků řetězu se odráží ve vyděšených očích. Hysterie zachvátí všechny kromě útočníka. Někteří se snaží utéct, jiní zkoprní šokem. Motor běží na plné obrátky.

Do centra pustí jen sanitky

Po krvavém útoku zůstane na místě několik zraněných lidí. Wrousis na příjezd modrých majáčků nečeká a uprchne. O něco později uzavřou policejní kordony centrum Schaffhausenu. Za žluté pásky pustí jen zdravotníky.

„Postarší muž byl s vážnými zraněními na hlavě okamžitě transportován do nemocnice,“ zní z médií. Veřejnost zděšeně sleduje horečnou aktivitu strážců pořádku i záběry z televizního zpravodajství. Jak se něco takového mohlo stát v jejich městě? Ten, kdo to udělal, za to musí pykat!

Doma ho hledat nemůžou

To si přejí i policisté. Nejdřív ale musí Wrousise chytit. Na dveře mu zabušit nemůžou. Ne proto, že by se nějak ostýchali, ale on žádnou trvalou adresu nemá! Kde se může schovávat?  Honu na nebezpečného agresora se zúčastní asi 100 švýcarských policistů.

Odpovědní úředníci vědí, že s každou minutou, kdy je pachatel na svobodě, se bude panika ve společnosti stupňovat. Každý se bojí, na jakém místě udeří příště.

Terorismus to nebyl

„Pravděpodobně nešlo o útok na náhodně vybrané cíle, ale konkrétně na zaměstnance pojišťovny,“ krotí rozbouřené emoce policejní velitel Ravi Landolt. Vyvrací tím i obavy z terorismu. Nad Wrousisovou motivací se však dál vznáší velké otazníky.

Všechny oběti jsou mezitím hospitalizovány. Dvěma pracovníkům instituce přivodil agresor zranění pilou, dva klienti utrpěli těžký šok. Pátý poškozený skončí v péči lékařů paradoxně po policejním zásahu.

Muži v bílých pláštích si nakonec nechají v nemocnici pouze člověka, na němž se agresor podepsal nejvíc. Ani jeho život však není v přímém ohrožení.

Už dvakrát jsem ho nahlásil

Policisté pokračují v pátrání. Už dobře vědí, že Wrousis má na krku dvě odsouzení v souvislosti s držením zbraní. To nikoho příliš neuklidní. V pondělí odpoledne zajistí strážci pořádku útočníkovo auto – bílý Volkswagen Caddy, kterým z místa činu ujel.

Kde je ale on sám? Nebe křižují helikoptéry. Po stopě jdou i čtyřnozí čmuchalové se svými psovody. Policejní operace probíhají ve třech státech – kromě Švýcarska i ve Francii a Německu.

Další pronásledování vede na jih, do zalesněné oblasti za Schaffhausenem, poblíž hranic.

Vždyť je úplně neškodný!

„Ten podivín se tady motal asi dva týdny,“ shodují se obyvatelé, kteří žijí na periferii. „Už jsem ho dvakrát nahlásil. Opakovaně nás tady slovně napadal,“ svěří se jeden z místních.

Pravdou je, že Wrousise během jeho „kempování“ v okolí města muži zákona skutečně navštíví. Odejdou ale s přesvědčením, že je neškodný a žádné nebezpečí od něj nehrozí. Vyšetřování odhalí, že pravděpodobně trpí schizofrenií.

Navíc je pojištěný právě u CSS. Proč ale přikročil k tak brutálnímu činu? To zatím není jasné. Jeho jméno se velmi rychle objeví i na mezinárodním zatýkacím rozkazu. Tento dokument už ho popisuje jako agresivního a psychicky nestabilního.

Může číhat za dalším stromem!

Od útoku uplynulo 24 hodin. „Nechoďte do míst, kde by se podezřelý mohl vyskytovat,“ varují úřady všechny občany před výlety do lesa. Ve stínu vysokých stromů může číhat nevypočitatelný útočník s motorovou pilou, případně jinou zbraní.

V médiích koluje několik snímků hledaného muže včetně toho, který ho zachycuje krátce před incidentem. K preventivním opatřením sáhne i vedení pojišťovny.

Šéfové kanceláří v Schaffhausenu a v pěti dalších blízkých městech nechají vstupní dveře zamčené na dva západy.

Změnila ho dopravní nehoda?

„Měl dopravní nehodu. Po ní byl stále víc uzavřený do sebe,“ uvede na Wrousisovu adresu jeho někdejší domácí Beat Erhardová. „Mezi roky 2014 a 2016 u mě bydlel v podnájmu. Zpočátku působil příjemně. Postupem času se choval stále podivněji.

Když odešel, všechno po sobě nechal, včetně nábytku a náboženských knih,“ doplní žena.

Benjamin Schmid, recepční z hotelu Capricorn ve městě Laax na východě Švýcarska, vzdáleného od Schaffhausenu zhruba 172 kilometrů po silnici, si na Wrousise dobře vzpomíná. „Ubytoval se tady asi před třemi měsíci.

Tvrdil, že se potřebuje odříznout od okolního světa,“ prohlásí a jedním dechem doplní: „Řekl mi, že si obstaral auto – Volkswagen. Prý chce do hor, daleko od lidí, protože má nějaké špatné tušení. Druhý den tady v baru tvrdil, že bych mu mohl vidět do hlavy. Nebyl to sympatický člověk.“

Podivný poustevník bydlí v autě

Wrousis několik týdnů před napadením bydlí v autě. Styku s lidmi se ale tak úplně nevyhne. Ruedi Karrer chodí kolem jeho vozu každý den i se svým domácím mazlíčkem. „Jednou se mého psa zeptal, jestli nezná nějakého dobrého kadeřníka.

Potom spustil podivnou tirádu o Bohu,“ tvrdí Karrer. Kolem 10. července 2017 si podivínský poustevník koupí motorovou pilu.

Ozbrojené složky nakonec Wrousise dopadnou v úterý 25. července 2017 v Thalwilu, městě na břehu jezera v sousedním kantonu, asi 45 kilometrů od místa činu. Tip dostanou od tamních obyvatel. Během zatčení muž neklade odpor.

V tašce si ovšem nese dva středověké samostříly a stejný počet dřevěných lišt, vybroušených do špičky. Vyšetřovatelé přiznávají, že nemají tušení, jak mnohakilometrovou vzdálenost překonal. „Při zásahu se pachatel pohyboval pěšky a byl sám.

S policisty spolupracoval,“ potvrdí prokurátor Peter Sticher. Muži v uniformách ho nechají vyšetřit a muž putuje po zámek. Nejpodivnější a nejděsivější příběh městečka Schaffhausen je u konce a lidé si konečně mohou oddychnout.