Domů     Řeč vs. myšlení: Jak slova ovlivňují náš mozek?
Řeč vs. myšlení: Jak slova ovlivňují náš mozek?
31.3.2024

Ovlivňuje jazyk, kterým mluvíme, naše myšlení? Vědci se už odedávna přou, jestli naše řeč utváří naši realitu, nebo je naše vnímání reality na řeči nezávislé. 

Na světě existuje zhruba 7000 jazyků s rozdílnou strukturou, slovní zásobou a nejrůznější fonetikou (zvukovou stránkou). Vztah mezi jazykem a způsobem přemýšlení o světě zkoumá věda, která se nazývá psycholingvistika.

A právě vědci z tohoto oboru dospěli k závěru, že jazyk naše vnímání světa ovlivňuje, protože jej chápeme právě přes jeho filtr.

Oblasti našeho mozku, které souvisejí s řečí. FOTO: James.mcd.nz/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Oblasti našeho mozku, které souvisejí s řečí. FOTO: James.mcd.nz/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Jazyk založený na světových směrech

Australští domorodci z kmene Kuuk Thaayorre nepoužívají pojmy jako „vlevo“ nebo „vpravo“. Místo toho, aby určovali směr ve vztahu ke své osobě, udávají ho podle světových stran. Aboriginec z tohoto kmene by například řekl:

„Po jihozápadní noze ti leze mravenec.“ Dokonce i pozdrav v jejich jazyce zní „Kterým směrem kráčíš?“ a odpověď udává světovou stranu, například:

„Daleko na sever.“ Jestliže se i při pouhém pozdravu musíte orientovat ve světových stranách, dokáže váš mozek to, co vědci u lidí považovali za nemožné. Dříve se soudilo, že lidé takového rozlišování světových stran schopni nejsou.

Když ale vyrostete v kultuře, která takovýmto způsobem přemýšlí, naučíte se orientovat velice dobře. To dokládá fakt, že jazyk ovlivňuje kognitivní schopnosti.

Přesné určení směru, jakého je v této aboriginské komunitě schopno i malé dítě, nezvládne Evropan s vysokoškolským vzděláním.

Někde nerozlišují čísla ani barvy

Jazyk ovlivňuje i schopnost mozku rozlišovat čísla nebo barvy. Některé jazyky mají více slov pro barvy než jiné. Čím více barev jazyk rozlišuje, tím více barev dokáže mluvčí jazyka rozeznat. Existují jazyky, které rozlišují barvy jen dvě – světlou a tmavou.

Oproti tomu například ruština má dvě slova pro modrou barvu: „goluboj“ pro světle modrou a „sinij“ pro tmavě modrou.

Když budete ruskému mluvčímu ukazovat odstíny modré, lze při pozorování jejich mozku jednoznačně stanovit chvíli, kdy mezi těmito dvěma barvami nastal předěl. U anglického nebo českého mluvčího přitom tento náhlý skok na skenu mozku neuvidíte.

Podobné je to i u čísel. Na světě najdete jazyky, které například nemají slova pro vyšší číslovky jako „sedm“ nebo „osm“. Mluvčí těchto jazyků proto nedokážou určit přesný počet předmětů, pokud jejich jazyk neobsahuje číslovku, která ho vyjadřuje.

Znázornění řeči na malbě původních domorodců v Teotihuacánu v Mexiku. FOTO: Daniel Lobo (Daquella manera)/Creative Commons/CC BY 2.0
Znázornění řeči na malbě původních domorodců v Teotihuacánu v Mexiku. FOTO: Daniel Lobo (Daquella manera)/Creative Commons/CC BY 2.0

Ovlivňuje, co si pamatujeme

To, jak jazyk ovlivňuje naše vnímání okolního světa, je krásně vidět na následujícím příkladu: Mluvčím různých jazyků pustíte videoklip, ve kterém dvě ženy kráčejí po cestě a v pozadí stojí budova, ale video skončí ještě předtím, než by k ní ženy mohly dojít.

Pak sledující požádáte, aby obsah videoklipu popsali, načež nastanou dvě rozdílné situace. Čeští nebo němečtí rodilí mluvčí nejčastěji řeknou: „Dvě ženy jdou směrem k domu.“ Zato Angličan prohlásí: „Dvě ženy jdou po cestě.“ Jak je to možné?

Angličtina používá průběhovou formu sloves, která vyjadřuje děj, který zrovna probíhá, zatímco v němčině a češtině tato forma neexistuje, takže je do popisu události potřeba zahrnout koncový bod.

Anglicky mluvící osoba se tak zaměří více na to, co se ve videoklipu zrovna děje, zatímco Čech nebo Němec se soustředí na cíl cesty. Tomu odpovídají i pohyby očí sledujících.

Když je budete pozorovat, uvidíte, že Angličané se více zaměřují na obě ženy, zatímco Češi a Němci se více dívají na oblast kolem domu. Podle toho, jakým jazykem mluvíte, bude zaměřena i vaše pozornost.

Tyto věci si při pozdějším vybavování budete také lépe pamatovat. To může ovlivnit například výpovědi svědků násilného činu.

Kterým směrem se ubírá čas?

Zajímavé je také to, jak lidé uvažují o čase. Pokud řeknete Čechovi, aby seřadil fotky podle času, poskládá je zleva doprava – ty nejstarší vlevo, nejnovější vpravo. Pokud ale ten samý úkol zadáte Arabovi, poskládá je přesně naopak, zprava doleva.

Je to dáno tím, jakým směrem se v dané kultuře píše. A pro zajímavost, když o seřazení fotek pořádáte člena výše zmíněného kmene Kuuk Thaayorre, seřadí je vždy od východu k západu. Přesně podle toho, jakým směrem se ubírá Slunce.

Pokud budou sedět obrácení na jih, seřadí fotky zleva doprava. Pokud se ale budou dívat na sever, seřadí fotky zprava doleva. Jejich vnímání běhu času se neorientuje podle jejich těla, ale podle okolní krajiny.

Jazyk ovlivňuje i to, jak vnímáme muže a ženy. FOTO: pxfuel
Jazyk ovlivňuje i to, jak vnímáme muže a ženy. FOTO: pxfuel

Dělení na ženské a mužské

V mnoha jazycích včetně češtiny má každé podstatné jméno svůj rod – mužský, ženský, nebo střední. Pokud má ale stejná věc v různých jazycích různý rod, liší se podle toho i způsob, jak o ní mluvčí tohoto jazyka uvažují.

Například most je ve španělštině mužského rodu a v němčině ženského. Pokud požádáte Španěla, aby popsal most, bude nejspíš používat slova, která jsou asociována s mužským rodem, jako „silný“ nebo „dlouhý“.

Když se ale na to samé zeptáte Němce, bude most pravděpodobněji popisovat spíše ženskými výrazy jako „krásný“ nebo „elegantní“. Jazyk tak v podstatě ovlivňuje naše myšlení o čemkoliv, co dokážeme pojmenovat podstatným jménem – což se týká celého okolního světa.

Kdo za to může? 

Když dojde k nějaké nehodě, některé jazyky označují toho, kdo ji způsobil, ale jiné ne. Angličan řekne „On rozbil vázu“, zatímco Španěl podobnou situaci popíše frází „Váza se rozbila“.

Když se později zeptáte obou z nich, kdo nehodu zavinil, Španěl si to pravděpodobně pamatovat nebude, zatímco Angličan ano. Tady je vidět, že jazyk může ovlivnit i koncept vnímání viny.

Mluvčím mnoha jazyků bude také připadat podivné, že v češtině řekneme „Zlomil jsem si ruku“, protože oni by takovouto frázi, kde je označen „viník“, použili pouze v případě, že by si ruku zlomili úmyslně.

Emoce a podstatná jména

Způsob, jakým mluvíme, ovlivňuje i naše předsudky. Pokud totiž popíšete skupinovou příslušnost člověka podstatným jménem, posilujete tím emoce s touto skupinovou příslušností spojené, zatímco použití přídavných jmen je naopak snižuje.

Když sportovní reportér bude mluvit o „útočícím Čechovi“ a „bránícím Němci“, budou lidé svému týmu fandit mnohem intenzivněji, než pokud se bude zmiňovat o „českém útočníkovi“ a „německém obránci“.

Slovo „bezdomovec“ v nás automaticky vzbudí větší nevůli než označení „člověk bez domova“.

Zeď lásky v Monmartru Paříži,
Zeď lásky v Monmartru Paříži, „miluji tě“ je tu napsáno v 50 jazycích. FOTO: Britchi Mirela/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Přídavná jména zeslabují předsudky

V Polsku proběhl výzkum, kde se jedné skupiny respondentů ptali, jestli by majetek zkonfiskovaný v průběhu druhé světové války vrátili polským, nebo židovským vlastníkům.

Druhá skupina měla zase odpovídat na otázku, jestli by majetek vrátili spíše Polákům, nebo spíše Židům.

Polští respondenti sice vždy preferovali vrácení majetku občanům vlastní národnosti, ale rozdíl mezi ochotou vrátit majetek Židům byl mezi oběma skupinami výrazný.

Pokud měli přisoudit majetek Židům, byli k tomu podstatně méně ochotní, než když šlo o to vrátit ho židovským majitelům. Tento výzkum ukazuje, že na způsobu použití jazyka velice záleží, pokud chceme vyvrátit zakořeněné předsudky.

Každým týdnem mizí další a další jazyky

Jazyky velmi obohacují náš vnitřní svět. Fráze „Kolika jazyky mluvíš, tolikrát jsi člověkem“ ve světle vědeckých poznatků nabývá zcela nový rozměr. Bohužel množství jazyků na naší planetě se velmi rychle snižuje.

Odhaduje se, že každý týden zmizí jeden jazyk a v příštích 100 letech přijdeme o celou polovinu světových jazyků. Měli bychom se proto snažit o zachování jazykového bohatství, protože každý jazyk může představovat nový pohled na svět.

Foto: viz popisky, úvodní fotografie: pxfuel.
Související články
Zajímavosti
Těší mě, ruměnice. Proč na ni nešlapat?
Dětský prstík šťouchne do dvou červených ploštic. „Mamí, koukej jak běhají, chudáčci, oni se k sobě přilepili zadečkem a nemůžou od sebe! “ Maminka se nervózně pousměje a táhne holčičku pryč: „No vidíš to. Tak už pojď.“ Slunéčko, chroust, roháč, mandelinka. To je jen krátký seznam nejslavnějších brouků, jaké u nás potkáte. Mnohý by mezi ně […]
Zajímavosti
Potyčka namol opilých. Jak rakouská armáda porazila sama sebe
Je noc z 21. na 22. září 1788 a jedna z největších armád Evropy táboří v dnešním Rumunsku u města Karansebeš. Nepřítel nikde. A přesto se spustí bitva, která vstoupí do dějin jako nejbizarnější vojenský omyl všech dob. Rakouská armáda začne bojovat sama proti sobě. Tma nad Karansebešem je hustá a nervy na pochodu. Oddíly […]
Zajímavosti
Riviéra v třetihorách: Ochridské jezero
Ochridské jezero, o které se nyní dělí Albánská republika a Republika Severní Makedonie, poskytuje konstantní podmínky k životu nepřetržitě již miliony let. Lze jej bez nadsázky označit za třetihorní relikt s množstvím endemických živočišných druhů, které jinde nenajdeme. Jezero Ochrid je jedním z nejhlubších v Evropě a zároveň patří k nejstarším na světě. Srovnáváno je […]
Zajímavosti
Želví pláže: Jurské parky Evropy
Mořské želvy jsou z evolučního hlediska velmi starou skupinou živočichů. Existovaly i v časech dinosaurů. Želvy však přežily vymírání těchto druhohorních obrů a můžeme se z jejich společnosti těšit i v současné Evropě. Důležitou lokalitou pro rozmnožování mořských želv je například odlehlá kyperská pláž Lara Bay, v pobřežní linii mezi letoviskem Pafos a poloostrovem Akamas. Tato […]
reklama
zajímavosti
Operace Kondor: Co ukrývá moře u pobřeží ostrova Gozo?
Památky na dějiny Maltského souostroví neleží pouze na souši, ale i v okolním moři. Týká se to i tamního ostrova Gozo. V jeho vodách se potopily nejen lodě dávných Řeků, Féničanů a Římanů, ale překvapivě i plavidla postavená v loděnicích bývalé Německé demokratické republiky. Jednalo se o minolovky třídy Kondor. Zní to jako zápletka z časů studené války, kdy […]
Luxus na hraně šílenství: Kleopatra vypije perlu, aby dokázala, jak moc je bohatá
Hostina vrcholí. Marcus Antonius se usmívá, tolik přepychu už snad ani nelze překonat. Jenže Kleopatra se jenom klidně natáhne pro perlu, která zdobí její ucho … a všichni v sále náhle ztichnou. To, co udělá vzápětí, vstoupí do dějin jako jeden z nejodvážnějších symbolů moci a bohatství. „Deset milionů sesterciů za jedinou večeři,“ pronese egyptská […]
Tajemství Křižovatky světa: Co se skrývá za záplavou neonů?
Tepající srdce newyorského Manhattanu. To je Times Square, monstrózní křižovatka mezi Broadwayí a Sedmou avenue. Jeden průzkum dokonce tvrdí, že 22 centů z každého dolaru utraceného turisty v nejlidnatějším městě USA začíná svůj koloběh právě zde. Times Square má ale i svá tajemství…   Kočár s koňmi rachotí Manhattanem. Pokud byste v něm mohli na konci 19. […]
7 věcí, kterým daly jména antické postavy
Řecké i římské mýty jsou plné zajímavých postav. A ty se schovaly do slov, která v mnoha jazycích používáme dodnes. O některých dobře víme, jiné se tu dobře skryly… AFRODIZIAKUM postava: bohyně lásky Afrodita Nedaleko ostrova Kypr hodí Titán Kronos do moře genitálie svého otce Úrana. Vytvoří se kolem nich bílá pěna (řecky aphros) a […]
lifestyle
Jak lidé přežívali bez lednice: Před objevením elektřiny bojovali s časem
Máslo se zkazí během několika hodin, maso začne zapáchat a mléko zkysne ještě před večerem. Dnes stačí otevřít lednici a problém mizí. Po většinu lidských dějin ale elektřina neexistuje a lidé musí bojovat s časem, horkem i bakteriemi jinak. Uchovávání potravin rozhoduje o přežití rodin, armád i celých měst. Přichází sklepy, ledové jámy i obrovské […]
Šokující cesta čokolády dějinami: Kakaové boby se padělaly, mléčná varianta vznikla náhodou
Čokoláda dnes působí jako samozřejmost, sladká odměna po obědě, rychlá útěcha i „lék na špatný den“. Jenže její historie je mnohem divnější, drsnější a překvapivější, než by se zdálo. V některých obdobích byla penězi, v jiných léčivem a jindy zase nápojem, který by dnešní člověk možná vůbec nedokázal vypít. Mayové a Aztékové nepovažují kakao za […]
Zlatokopové, nýty a rebelie v modré: Z pracovních kalhot se zrodily nesmrtelné džíny
Z pracovních kalhot pro zlatokopy se stává módní ikona, která nikdy nevyjde z trendu. Džíny přežívají generace, revoluce i módní výstřelky a pořád drží. Jak se zrodila legenda z modré látky? „Potřebuju něco, co vydrží,“ říká zlatokop v polovině 19. století v Kalifornie. A přesně to přináší Levi Strauss spolu s krejčím Jacobem Davisem. V […]
Od šperku na řetízku k digitálnímu trenérovi: Náramkové hodinky změnily náš čas
Z jemných kapesních hodinek ukrytých ve vestách aristokratů se postupně stává každodenní společník na zápěstí a dnes i digitální asistent, který nám šeptá do života. Náramkové hodinky neukazují jen čas. Proměňují způsob, jak ho vnímáme. „Podívej se, kolik je hodin,“ zaznívá kdysi na bojištích počátku 20. století. Právě tady se rodí náramkové hodinky v podobě, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz