Za Marie Terezie prý habsburská říše zažila obrovskou inflaci. Došlo dokonce ke státnímu bankrotu. Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie.
Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí.
Rakouská panovnice Marie Terezie (1717–1780) zavádí takzvané bankocetle. Nové papírové bankovky vydává Vídeňská městská banka. Vládkyně tak konečně získává peníze na svoje válečné výpravy.
Marie Terezie s jejich pomocí financuje výdaje v průběhu sedmileté války (v letech 1756–1763) a také umořuje státní dluh.
Nadměrný tisk nemá konce
Současně nařizuje, že stát musí platit v bankocetlích, nikoli v mincích. Toto rozhodnutí se ale vymstí. Sice už ne přímo Marii Terezii, ale jejím následovníkům. Stále nové a nové emise bankocetlí snižují jejich hodnotu.
Nadměrný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, však vede v průběhu dalších let k závratnému růstu inflace. Papírové peníze a dluhopisy přestávají platit a lidé za ně dostávají pětinu původní hodnoty.
V okamžiku, kdy se Napoleon (1769–1821) v roce 1799 ujímá vlády ve Francii, pohybuje se jich v oběhu už 100 milionů. Přesto se inflace nezastaví a každý rok přibývá nových 100 milionů bezcenných papírků. Napoleonské války přinesou další mohutné vysávání rakouského státního rozpočtu.
Černý den
Na přelomu let 1810 a 1811 Rakousko vydává celých 31 % svého rozpočtu na splácení zahraničních dluhů, což je obrovské množství. Začátkem roku 1811 Rakousko pokoří miliardu bankovek v oběhu. Bankrot je na dohled. Vyhlášen je 15. března 1811 v šest hodin ráno.
Obyvatelé jsou rázem chudší o 4 pětiny svého majetku. Jeden z nejčernějších dnů rakouských dějin nastává právě teď. Dochází k sociálním nepokojům, které potlačuje armáda. Monarchii pak hospodářsky postaví na nohy Vídeňský kongres v roce 1815.
