Trápí vás dlouhodobé zdravotní obtíže, jejichž příčinu nejsou lékaři schopni odhalit, ačkoli jste absolvovali už nespočet nejrůznějších vyšetření? Možná jde o psychosomatické obtíže, kdy se nadměrná psychická zátěž projeví prostřednictvím fyzických obtíží. Co s tím?

Mnohé banální i vážné zdravotní problémy, které vás klidně trápí i dlouhodobě, mohou pramenit ze stresu, celkové životní nepohody, přetíženosti či napjatých vztahů.

Jejich prostřednictvím vám vaše přetížená psychika může dávat najevo, že je potřeba zvolnit, vyřešit vztahové problémy či změnit některé životní postoje, které vaši duši dlouhodobě nadměrně zatěžují. Řeč je o psychosomatice, která je fenoménem dnešní uspěchané doby.

Propojení duše a těla

Pojem pochází z řečtiny a vyjadřuje vzájemné vazby a ovlivňování mezi rozpoložením duše, řecky psyché, a stavem těla, řecky soma. Když jste nemocní, čelíte třeba chřipce či závažnější chorobě, vaše psychika na tom nebude nejlépe. Funguje to ale i opačně.

Pokud jste dlouhodobě pod tlakem, přepínáte své síly nebo prožíváte nějaké neřešené trápení, může se to negativně odrazit na vašem zdravotním stavu. Prostřednictvím nemoci těla vás vaše psychika upozorní na to, že je potřeba zvolnit.

Časté nachlazení, bolest hlavy, akné i astma

Jak se neřešené psychické problémy mohou nejčastěji odrazit na vašem zdraví? Zejména častým nachlazením a rýmou, bolestmi v krku, kožními vyrážkami a akné, někdy až lupénkou a neustále se vracejícím ekzémem.

Dále také bolestmi zad a hlavy, únavovým syndromem, poruchami trávení i pohybového ústrojí, alergiemi a astmatem. U žen pak rovněž gynekologickými obtížemi. Některé vědecké výzkumy dokonce odvozují vznik rakoviny od dlouhodobého stresu a psychického vyčerpání.

Psychosomatika u dětí

Silně se psychosomatika může projevit zejména u dětí, které si se svými psychickými problémy nemusejí vědět rady, a tak takříkajíc „utečou do nemoci“. Jde většinou o banality typu časté nachlazení nebo bolest břicha, třeba před důležitou zkouškou či písemkou.

Někdy se tak ale mohou projevit i rodinné neshody či problémy v dětském kolektivu. Například čtrnáctiletého chlapce vozila často sanitka do nemocnice se silným záchvatem dušnosti, který poté poměrně snadno odezněl.

Nakonec se ukázalo, že záchvaty pramenily z problémového manželství chlapcových rodičů. Po každé jejich hádce chlapec „utekl do záchvatu“.

Kašel jako únik

Patnáctiletá dívka zase bojovala dlouhou dobu se záchvaty kašle, které propukaly vždy v neděli večer a vrcholily v pondělí ráno s tím, že nejpozději ve středu poslali dívku ze školy domů, protože kašlem rušila výuku.

Od čtvrtka do soboty kašel ustal, aby v neděli znovu propukl. Dívka byla přitom jedničkářka. Až později se přišlo na to, že spouštěčem byly problémy ve školním kolektivu, kašel pak byl jejím únikem, ventilací napětí. Po přechodu na individuální výuku její problémy vymizely.

Pondělní syndrom dospělých

Obdobně se u dospělých hovoří o tak zvaném „pondělním syndromu“.

Ačkoli hlavními faktory, které významně přispívají k rozvoji infarktu myokardu, jsou nezdravá a tučná strava, nedostatek pohybu, kouření a diabetes, k nejvíce případům infarktu dochází v pondělí mezi osmou a devátou ranní. Důvod?

Psychické faktory související s nespokojeností s prací a nedostatkem životní radosti.

Texaský lékař Larry Dossey v knize Meaning and Medicine (Smysl a medicína) přirovnává ztrátu radosti z vykonávání zaměstnání a setrvávání v něm jen kvůli penězům k naprosté rezignaci a ztrátě životní energie, která se může projevit právě zastavením srdce.

Cesta jménem celostní medicína

Lékaři u nás bohužel často nevěnují psychice dostatečnou pozornost a soustředí se pouze na nalezení medicínské příčiny obtíží pacienta.

V případě, že žádnou takovou nenaleznou, mají někteří tendenci označit takového člověka za hypochondra, ačkoli on skutečně trpí.

Naštěstí už i u nás přibývá zdravotnických zařízení, která vliv psychiky na fyzické zdraví nepodceňují a mají ve svém týmu lékaře zabývajícího se celostní medicínou či psychologa, který se na vyhledávání psychických příčin chronických zdravotních obtíží specializuje.

Jak si zkusit pomoci sám?

Pokud na takového odborníka nenarazíte, můžete se zkusit sami zamyslet nad tím, zda vaše zdravotní problémy nepramení z nadměrné psychické zátěže. Máte-li pocit, že ano, zkuste se odhodlat ke změně životního stylu.

Důležitá je zejména vyváženost fyzického a psychického nasazení a relaxace. K vyřešení problému v rodině by mohla přispět třeba rodinná terapie.

Ke zlepšení by mohlo pomoci i dodržování zásad zdravého životního stylu (vyvážený jídelníček a dostatek pohybu), méně stresu a dostatek odpočinku. Ideální jsou procházky. Pokud nic z toho nezabere, je třeba navštívit odborníka.