Úplně prvním vánočním stromem na českých náměstích je strom republiky v Brně. K jeho vztyčení vede srdceryvný příběh o nalezeném nemluvněti. Tradice rozsvěcování vánočních stromů v českých městech pak přetrvá až do dnešních dnů.

Průkopníkem se v této otázce stává spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek (1882–1928). Ten jednoho mrazivého večera roku 1919 objeví v lese opuštěné děvčátko.

Poté, co zjistí, že jde o odložené dítě chudé matky samoživitelky, přijde s nápadem zřízení dětského domova. Potřebuje na něj ale sehnat spoustu peněz a bezradně přemítá, kde je vezme.

Bílovický les

Inspiraci nachází až v dánské Kodani, kde pod ozdobeným stromem lidé pořádají sbírku na chudé děti. Brněnské náměstí Svobody je prvním místem v zemi, kde je strom republiky vztyčen.

Píše se 14. prosinec roku 1924. Ozdobený a osvětlený smrk pochází z lesa u Bílovic nad Svitavou.

Peníze se pod stromem sbírají sice pomalu, ale trpělivost růže přinese a o čtyři roky později je položen základní kámen dětského domova Dagmar, který je o rok později dokončen.

Praha je pozadu

Těsnohlídek trpící od mládí depresemi se slavnostního okamžiku nedočká, ještě před ním totiž spáchá sebevraždu. Další města se k tradici vánočního stromu přidávají až roky poté, Plzeň po dvou letech a Praha hned následující rok.