„Co bude k večeři?,“ ptá se dvanáctiletý Honza maminky. Uslyší obvyklou odpověď: „Hrachová polévka.“ Po návratu ze směny v továrně nemá Hana na vaření moc času.

Rychlovku od firmy Magii, která přišla v roce 1886 na trh v podobě buď hrachového nebo fazolového extraktu, stačí jenom zalít vařící vodou a celá rodina se může pustit do jídla. Své porce se dožaduje i otec Václav, který už také přišel z práce.

Oči má hlavně pro dceru, šestiletou Haničku. Staršímu Honzovi sotva odpoví na pozdrav. Podezírá ženu, že kluk není jeho. Před jeho narozením se hádali a soused Lojza se kolem Hanky podezřele moc otáčel..

Spojení DNA a genealogie

Typický obrázek chudé dělnické rodiny z přelomu 19. a 20. století, který jenom potvrzuje studii, která nedávno proběhla na univerzitě v belgickém Leuvenu. Spojila analýzu DNA a genealogických informací.

Posuzovala data týkající se biologického otcovství za posledních 500 let.

Muži, kteří mají společného předka z otcovy strany, by měli ve své genetické výbavě nést stejný chromozom Y. Když tomu tak není, byl otcem některého z jejich předků někdo jiný než partner ženy.

Šest ze sta chlapců nevychovává vlatsní táta

V 19. století vzrostly zejména ve městech v chudších vrstvách obyvatel situace, kdy ženy počaly dítě s jiným mužem než se svým partnerem. V průměru 6 ze 100 chlapců potom vychovával někdo jiný než jejich biologický otec.

Nejčastěji k tomu docházelo mezi dělníky z nižší vrstvy ve městech, kam se lidé stěhovali za prací. Silný vliv na rozvoj tohoto jevu měla průmyslová revoluce.