Zatímco NASA nedávno vypustila do hlubokého vesmíru dvě výzkumné sondy – InSight, který už má polovinu cesty k Marsu za sebou a Parker Solar Probe – ruský Roskosmos má poněkud jiné starosti.
Moskevské kosmické Chruničevovo středisko, kde se vyrábějí rakety Proton a Angara, má na krku obří dluhy a na slavném kosmodromu Bajkonur se chystá propuštění. Vyplývá to z informací ruské rozhlasové stanice Echo Moskvy.
O tom, jak vypadá moderní architektura soudobého Ruska jsme již psali. Dnes se zaměříme na něco trochu jiného.
Dluhy Chruničevova střediska, které se pohybují v řádech miliard rublů, měl alespoň částečně pokrýt prodej pozemků Moskvě. Proti tomu se ale postavil ruský prezident Vladimir Putin.
Od krachu zachraňují společnost jen velké státní dotace. I tak by se měl počet jejích zaměstnanců v nejbližších letech snížit dvaapůlkrát.
Ti hodlají protestovat, avšak podle vyjádření mluvčího Roskosmosu Vladimira Ustimenka, jak jej citovala agentura TASS, “žádná srocení nebudou, s provokatéry se vypořádají příslušníci policie”.
S problémy se potýká i kosmodrom Bajkonur, kde bude rovněž redukován početní stav zaměstnanců. Ostatně, to se týká i samotné agentury Roskosmos. Ta rovněž zrušila několik výzkumných programů na Mezinárodní kosmické stanici ISS.
Ruský kosmický program přes četná ambiciózní prohlášení vicepremiéra Dmitrije Rogozina dlouhou dobu stagnuje. Rogozin několikrát oznámil záměr Ruska vybudovat na Měsíci ruskou základnu, nakonec i on musel poněkud brzdit.
„Nikdo si nedovede představit, jak by se v současných podmínkách realizoval tak nákladný projekt, jako je dopravení lidské posádky na Měsíc. Ať to označíme za zrušení, nebo odklad, je jasné, že dobytí Měsíce se nekoná,“ napsal deník Izvestija.
Poslední čistě ruská sonda, která opustila orbitu Země, byla v roce 1984 ještě sovětská Vega 2, která zkoumala Halleyovu kometu.
