Jedním z nejvýraznějších amerických prezidentů byl bezesporu John Fitzerald Kennedy. I za necelé tři roky, které strávil v Bílém domě, než jeho politický rozlet zastavily osudné výstřely v Dallasu, stačil zanechat v dějiných výraznoui stopu.

Prezident Kennedy na tom po zdravotní stránce rozhodně nebyl dobře. Zranění z války i řada jiných neduhů způsobilo, že jeho zdravotní karta byla mnohem tlustší, než bylo u vrstevníků běžné.

Denně bral až osm druhů léků, a to proti bolesti, proti stresu, povzbuzující prostředky a prášky na spaní, také hormony.

Z doby, kdy zastával prezidentský úřad, je o Kennedym známo, že měl problémy se zády.

Od jeho smrti dávali životopisci dohromady podrobnosti o jeho dalších chorobách, včetně trvalých zažívacích problémů a Addisonovy nemoci, životu nebezpečné chorobě vznikající v důsledku zánětlivého nebo nádorového procesu v kůře nadledvin.

Zdravotní karta svědčí o tom, že Kennedy užíval porůznu na bolesti kodein, demerol a methadon, vzpružující prostředek ritalin, uklidňující meprobamat a librium proti úzkosti, barbituráty na spaní, hormon thyroid a injekce krevního derivátu gamaglobulinu pravděpodobně proti infekcím.

Informace, které vyšly nově najevo, svědčí také o tom, že Kennedy se usilovně snažil své nemoci skrývat, a dokonce před reportéry popřel, že by trpěl Addisonovou nemocí. Také jiní prezidenti jako Franklin D. Roosevelt drželi svá onemocnění v tajnosti. Nemocní politici zpravidla volby nevyhrávají…