Smích je nakažlivý, spontánní a často přichází ve chvíli, kdy ho vůbec nečekáme. Proč nás ale něco rozesměje, zatímco jiný člověk zůstane vážný? Odpověď neleží jenom v kultuře nebo výchově, ale také hluboko v našem mozku.
Neurologie humoru ukazuje, že smích je překvapivě složitý proces, při kterém spolupracují emoce, paměť i schopnost odhalovat nečekané souvislosti.
Humor začíná v okamžiku překvapení. Když slyšíme vtip nebo vidíme komickou situaci, náš mozek nejprve očekává určité logické pokračování.
V oblasti mozkové kůry, zejména v čelních a spánkových lalocích, probíhá rychlé vyhodnocování informací a hledání smyslu pointy. Pokud ale pointa náhle poruší naše očekávání, mozek musí situaci přehodnotit.
Právě tento moment takzvaného nesouladu aktivuje síť oblastí zapojených do porozumění humoru, například temporo-parietální spojení nebo dolní čelní závit.
Tyto struktury pomáhají odhalit, že situace je nečekaná, ale zároveň dává smysl a právě to je základ vtipu.

Biologická odměna
Jakmile mozek humor pochopí, nastupují emoce. Aktivuje se limbický systém, především amygdala a další části mozku spojené s pocitem odměny. V těchto oblastech se uvolňuje dopamin, neurotransmiter, který vyvolává pocit potěšení a radosti.
Výzkumy pomocí funkční magnetické rezonance ukazují, že při vnímání humoru se zapojuje i nucleus accumbens a další části tzv. mezolimbického dopaminového systému, tedy stejné okruhy, které reagují na příjemné zážitky, hudbu nebo dobré jídlo.
Smích je tedy do jisté míry biologická odměna za to, že náš mozek správně „rozluštil“ vtip.

Aktivují se emoce
Smích ale není jenom individuální reakce, je také silně sociální. Mozek při něm aktivuje oblasti spojené s emocemi, pohybem i komunikací, takže humor propojuje kognitivní, emoční i motorické procesy. Existují dokonce dvě částečně oddělené nervové dráhy:
jedna řídí spontánní, emocionální smích a druhá vědomý, „společenský“ smích. Díky této neurologické souhře může smích rychle šířit dobrou náladu ve skupině a posilovat vztahy mezi lidmi.
Humor tak není jen zábava, ale také evoluční nástroj, který pomáhá lidem spolupracovat a vytvářet sociální vazby.